Seznam kulturních památek v Putimi
Tento seznam nemovitých kulturních památek v obci Putim v okrese Písek vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Putim
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kaple svaté Anny (Q38089611)
| 
|
100324 Pam. katalog MIS | Putim | na severním konci obce v místě odbočky ze silnice ke škole, pp. 98/1 49°16′5,3″ s. š., 14°7′7,93″ v. d. | Kaple sv. Anny s barokními prvky je datována do roku 1818. Původní dřevěnou kapličku na tomto místě nechali podle místní tradice po své svatbě postavit Anna roz. Hálová a její muž Keclík, jimž jejich rodiče marně bránili ve sňatku, na místě, kde se před rozlícenými rodiči zachránila tehdy ještě svobodná Anna. O kapličku se pak staraly všechny hospodyně z rodiny. Kaplička má přibližně čtvercový půdorys, přičemž zadní strana má zkosené rohy. Střechu z přední strany zakrývá konvexkonkávně zvlněná zděná atika, do jejíhož vrcholu je osazen jednoduchý kovový patriarší kříž. Těsně u kaple je vzrostlá lípa. Památkově chráněno od 16. června 2003. | |||||
| Štít usedlosti čp. 3 (Q38089581)
| _(6).jpg.webp)
|
37061/3-2703 Pam. katalog MIS | Putim | Putim 3, při silnici směr Písek 49°15′55,16″ s. š., 14°7′12,03″ v. d. | Drobná rustikálně-barokní chalupnická usedlost z 19. století uprostřed východní strany návsi, s dochovaným křídlovým štítem. Usedlost je tvořena obytným stavením s navazujícími chlévy a kolnou uzavírající dvůr na východě. Na jižní straně dvora jsou situovány drobné hospodářské objekty bez památkové hodnoty. Na jihu je usedlost uzavřena plechovými vraty. Před obytným stavením se nachází předzahrádka, ohraničená pletivem. Památkově chráněn je pouze štít usedlosti. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kostel svatého Vavřince se hřbitovem (Q38089590)
| _(3).jpg.webp)
|
21492/3-2707 Pam. katalog MIS | Putim | mírné návrší uprostřed návsi, st. 1, 2, pp. 81 49°15′56,22″ s. š., 14°7′9,35″ v. d. | Kostel sv. Vavřince se hřbitovem.
Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Fara (Q33322693)
| _(32).jpg.webp)
|
32032/3-2706 Pam. katalog MIS | Putim | Putim 1, proti kostelu 49°15′55,94″ s. š., 14°7′6,28″ v. d. | Rozlehlý a uzavřený areál fary je ohraničen ohradní zdí se dvěma vstupy. Areál je tvořen vlastní budovou fary s přístavkem na jihu, která je situována na jihu areálu a nachází se v přilehlé zahradě. Na severu jsou přízemní obdélné stáje a na východě je dvůr uzavřen stodolou. Mezi stodolou a stájemi je zadní brána. Vlastní dvůr fary je oddělen od zahrady ohradní zdí se vstupy. Na východní straně areálu je hlavní vstup v ohradní zdi. Jádro fary snad ze 14. století je trojdílné se vstupní síní a patrovou sýpkou. Fara byla přestavována v gotice, renesanci i baroku a uchovala si původní dispozici, konstrukce (klenby), prvky (portály) a vnější vzhled s jednoduchými fasádami. Původně se snad jednalo o tvrz ze 14. století, která byla v 16. století přestavěna na farní budovu, dále barokní přestavby v 18. století, v roce 1830 stavební opravy a úpravy za faráře Ondřeje Zlocha a četné opravy v letech 1884–1886 za Josefa Baara. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Špýchar usedlosti čp. 15 (Q38089601)
| _(17).jpg.webp)
|
18756/3-2704 Pam. katalog MIS | Putim | Putim 15, náves 49°15′46,55″ s. š., 14°7′13,21″ v. d. | Venkovská usedlost, z toho jen: špýchar. Sýpka pochází zřejmě ze 16. nebo z počátku 17. století. Má dochovaná střílnová okna a nedávno obnovenou malovanou výzdobu. Na sýpku navazuje brána a dům s prostým průčelím z počátku 20. století. Sýpku označuje Památkový katalog za nejhodnotnější lidovou stavbu ve vsi. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kamenný most (Q38089585)
| _(23).jpg.webp)
|
36050/3-2710 Pam. katalog MIS | Putim | přes pravé rameno Blanice, pp. 1678/1 49°15′52,47″ s. š., 14°7′1,06″ v. d. | Kamenný klenutý trojobloukový most přes pravé rameno řeky Blanice byl vystavěn v letech 1862–1864 na místě původního dřevěného mostu. Při povodni v srpnu 2002 byl most zaplaven do výšky cca 50 cm nad zábradlí mostu, povodeň připomíná památkově nechráněný pamětní kámen s tabulkou na straně k obci. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kaplička svatého Jana Nepomuckého (Q38089606)
| 
|
14337/3-2708 Pam. katalog MIS | Putim | proti čp. 72 u mostu, pp. 1636/2 49°15′52,33″ s. š., 14°6′56,75″ v. d. | Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena roku 1819 na místě starší dřevěné kaple. Zděná omítnutá kaplička obdélného půdorysu se zaobleným nárožím, s obloučkovým štítem a neprofilovanou římsou. Polovina jehlanové střechy nad polygonálním půdorysem je kryta bobrovkami. V ose kapličky je na štítu kovový kříž. V jižní a severní stěně jsou umístěny drobné niky s polokruhovým ukončením. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Silniční most Zoréz (Q38089595)
| 
|
17887/3-5927 Pam. katalog MIS | Putim | přes levé rameno Blanice, ev. č. 1403b-1, pp. 1680/1 49°15′51,55″ s. š., 14°6′52,52″ v. d. | Železný příhradový obloukový silniční most ZORÉZ se spodní mostovkou, kolmý, postavený roku 1884 přes řeku Blanici na místě původní dřevěné lávky pro pěší (povozy projížděly brodem). Železnou konstrukci zhotovila firma L. G. Bondy a synové z Prahy. Mostovka je tvořena železy Zoréz tloušťky 3,00 cm. Památkově chráněno od roku 1988. | |||||
| Rovinné neopevněné mezolitické sídliště (Q38089576)
|
|
34045/3-2711 Pam. katalog MIS | Putim | při rybníku Řeřabinec 49°15′32,7″ s. š., 14°5′56,76″ v. d. | Rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy. Paleolitické a mezolitické sídliště u rybníka Řežabinec je jedním z nejstarších dokladů pobytu člověka v jižních Čechách. Koncentrace sídlišť a výrobních stanovišť dokládá intenzívní osídlení lokality po dobu několika tisíc let. Neobyčejně výhodná poloha návrší Pikarna nad jezerem a meandrující řekou Otavou umožňovala sledovat pohyby zvěře táhnoucí k napajedlům. Osídleny byly nejen pleistocénní říční terasy (osídlení se koncentruje do několika nížinných poloh v blízkosti bývalého jezera a zaniklého meandru Otavy, nyní se tato naleziště nacházejí zejména na východním a severovýchodním břehu rybníka Řežabince), ale též návrší se skalnatým podložím (Pikarna, Velký vrch). Kromě krátkodobých sídlišť (stanic) byly na několika místech objeveny dílny na výrobu kamenných nástrojů, kde byly využívány dobře štípatelné materiály importované i ze značně vzdálených oblastí, ve větší míře se objevuje zejména baltský pazourek a kvarcit ze severozápadních Čech, později se výroba orientovala na místní suroviny – rohovec, jaspis, křišťál. Poznámka: Parcelní čísla v Památkovém katalogu neuvedena. |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek v Putimi na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.