Seznam kulturních památek v Liberku

Tento seznam nemovitých kulturních památek v obci Liberk v okrese Rychnov nad Kněžnou vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Liberk
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatých Petra a Pavla (Q26212984)


 
Kategorie „Saints Peter and Paul church (Liberk) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
18136/6-2327
Pam. katalog
MIS 		Liberk st. 104, 112, pp. 877/17, 3000
50°11′57,68″ s. š., 16°20′28,08″ v. d. 		Kostel sv. Petra a Pavla, zvonice, hřbitov, krucifix. Areál raně barokního dřevěného kostela v sousedství fary a zbytků středověkého hradu. Areál tvoří dřevěné stavby jednolodního kostela, štenýřové zvonice a přízemní fary.
  • farní kostel sv. Petra a Pavla, orientovaný k severu, ve středu hřbitova. Roubený bezvěžový kostel vystavěný v letech 1691–1696 na místě staršího. Kostel s obdélnou lodí, polygonálním pětistěnným presbytářem, sakristií po jeho severním boku a předsíňkami pod západním štítovým průčelím a na severní straně. Na hřebeni v místě polygonálního větvení malý sanktusník zakončený kovaným křížem. Sakristie umístěna v severovýchodním koutu při presbytáři a lodi, při severní stěně lodi na ni navazuje předsíň. Vstup do předsíně i do sakristie v západních stěnách. Roku 1802 byl kostel po celém svém obvodu podezděn.
  • zvonice, v jihovýchodním koutu hřbitovního areálu, v západní části severní fronty návsi. Dvoupodlažní stavba dřevěné hranolové zvonice je vystavěna nad čtvercovým půdorysem. Sokl zvonice je vodorovně bedněn. Stěny přízemí jsou svisle bedněné, s přelaťováním. Vchod do zvonice je v západní stěně, mimo její osu. Přízemí je zastřešeno částí stanové střechy kryté dřevěným šindelem. Do této střechy je vložen hranol ustoupeného patra zvonice. Jeho stěny jsou rovněž svisle bedněny, s přelaťováním. Zvonice je zastřešena cibulovou střechou pokrytou dřevěným šindelem. Na špici střechy je nasazen kovaný kříž.
  • hřbitov, zaujímá zhruba oválný půdorys, je oplocen dřevěným plaňkovým plotem. Dvoukřídlá dřevěná branka průchodu je situována na osu kostelního průčelí. Boční jednokřídlá dřevěná branka je na severní straně oplocení, za presbytářem. Jednotlivá pole plotu jsou vsazována mezi pískovcové hranolové pilíře se zaoblenou hlavou.
  • pískovcový krucifix datovaný 1834 při vstupu do církevního okrsku. Na podstavě reliéf Beránka, ležícího na zavřené knize se sedmi pečetěmi a osvíceného paprsky, pronikajícími z mraků.

Poznámka: národní kulturní památka
Památkově chráněno od 20. března 1964.

Fara (Q37459275)


 
Kategorie „Rectory in Liberk “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22766/6-2327
Pam. katalog
MIS 		Liberk Liberk 1
50°11′56,6″ s. š., 16°20′28,62″ v. d. 		Fara se zahradou, pozemek je oplocen dřevěným kůlovým plotem. K faře se vchází brankou z prostoru návsi. Fara je přízemní roubené stavení, vystavěná asi v polovině 19. století. Roku 1968 zanikla farní stodola a následně byla zrušena její památková ochrana. Na jižním okraji farního dvora stojí zděná hospodářská přízemní stavba, která není památkově chráněna. V západní části zahrady se nachází část 1. příkopu zaniklého hradu.

Poznámka: Součást národní kulturní památky. Jako kulturní památka zapsáno původně areál kostela s farou rovněž dohromady, později bylo rozděleno na dvě rejstříková čísla.
Památkově chráněno od 20. března 1964.

Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty (Q37459197)


 
Kategorie „Maria column in Liberk “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
87648/6-2331
Pam. katalog
MIS 		Liberk před farou, pp. 877/17
50°11′56,68″ s. š., 16°20′29,4″ v. d. 		Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1751, ze světlého pískovce, autorsky neurčený.

Poznámka: Původně stál ve středu návsi. Na kvádrovém podstavci zhruba 3 m vysoký sloup kruhového půdorysu s hlavicí, na níž je umístěna vlastní plastika Panny Marie, asi 1 m vysoká, v tradičním pojetí se sepjatýma rukama.
Památkově chráněno od 20. března 1964.

Socha Ecce Homo (Q37459233)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22882/6-2330
Pam. katalog
MIS 		Liberk náves, před budovou staré školy, pp. 877/17
50°11′56,46″ s. š., 16°20′31,69″ v. d. 		Socha Ecce Homo na podstavě, z roku 1777, z nazelenalého pískovce, patrně vytvořená pro Liberk ve Vídni dvorním sochařem a řezbářem Filipem Jakubem Prokopem, liberským rodákem. Na hranolovém podstavci je umístěna socha Krista v podživotní velikosti. V díle se prolínají znaky barokního a počínajícího klasicistního pojetí.

Památkově chráněno od 20. března 1964.

Krucifix (Q37459254)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
20620/6-2333
Pam. katalog
MIS 		Liberk při čp. 83, pp. 555, 3098
50°12′10,71″ s. š., 16°20′32,55″ v. d. 		Pozdně barokní kamenný krucifix z roku 1777, zřízený nákladem Michaela Ruffera. Autorství bývá připisováno místnímu rodáku, vídeňskému sochaři a řezbáři Filipu Jakubu Prokopovi.

Památkově chráněno od 20. března 1964.

Sokl sochy sv. Jana Nepomuckého s reliéfem Liberku (Q37459217)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
87649/6-2332
Pam. katalog
MIS 		Liberk umístěno na obecním úřadě, st. 103
Fragmenty sochy sv. Jana Nepomuckého pořízené roku 1777 s reliéfní vedutou obce Liberku na čelní straně podstavy, spojována s autorstvím místního rodáka, sochaře Filipa Jakuba Prokopa. Poškozena roku 1941 (dle evidenčního listu roku 1942 poškozena vichřicí).

Památkově chráněno od 20. března 1964.

Hrad Rychmberk (Q1013776)


 
Kategorie „Rychmberk “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
28372/6-2326
Pam. katalog
MIS 		Liberk ostroh nad soutok. Zlatého potok a Hlásecké bystřiny, pp. 170/3, 920
50°11′53,71″ s. š., 16°20′23″ v. d. 		Zaniklý hrad Richenberk (Rychmberk). Terénní zbytky středověkého hradu na úzké ostrožně táhnoucí se ve směru východoseverovýchod-západojihozápad, chráněného předhradím s částečně dochovaným opevněním a předsunutou baštou přes údolí na jižní straně. Ze severovýchodu – tedy jediného přístupného směru – byl hrad chráněn systémem tří mohutných příkopů o šířce 10, 16 a 11 m, mezi kterými byly nasypány dva valy. V současné době je patrná pouze část prvního příkopu a za ním následujícího valu (přesněji jeho severozápadní, respektive jihovýchodní koncová část – šířka dochovaných částí valů v koruně činí až 6 m, výška ode dna příkopu až 5 m). Z druhého a třetího příkopu a valu mezi nimi se zachovala jen malá část na jihu, severní část je zničena výstavbou sportovního hřiště. Areál hradu se sestával ze dvou částí - předhradí a vlastního jádra. Zhruba trojúhelníkovité, cca 80 m dlouhé předhradí odděluje od jádra hradu uměle doupravená skalní rozsedlina fungující jako vnitřní příkop. Jádro hradu je velké cca 23 x 12 m a kromě členité plochy koncové části ostrožny zaujímalo i část opyše. Jižní část hradního jádra byla chráněna parkánem. Na něj navazují terénní stupně dosud patrné na opyši.

Hrad byl založen pravděpodobně na konci 13. století, začátkem 15. století přešel do majetku pánů z Častolovic, roku 1425 dobyt tábority, 1440 obsazen Janem Koldou ze Žampachu, roku 1441 byl obležen východočeským landfrýdem (hotovostí Hradeckého a Chrudimského kraje) pod velením Jetřicha z Miletínka, roku 1457 byl dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, který jej získal jako odúmrť, roku 1495 se uvádí jako pustý. Archeologické nálezy jsou datovány do období kultury slezskoplatěnické (tj. do pozdní fáze doby bronzové až starší fáze doby halštatské - cca 1000–560 př. n. l.) a do 14. století.
Památkově chráněno od 20. března 1964.

Bělá
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Jana Nepomuckého (Q36866527)


 
Kategorie „Church of Saint John of Nepomuk in Bělá (Liberk) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35484/6-2284
Pam. katalog
MIS 		Bělá st. 65, pp. 3377, 3378
50°11′14,8″ s. š., 16°22′52,73″ v. d. 		Kostel sv. Jana Nepomuckého. Areál menšího venkovského bezvěžového kostela s dřevěnou zvoničkou. Celý areál zaujímá zhruba kruhovou plochu.
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • ohradní zeď hřbitova. Oba vstupy do areálu jsou vedeny z jižní strany, odkud je také jediný přístup ke kostelu z obce.
  • pozemek hřbitova, pp. 3372
  • pozemek po zaniklé márnici (na severozápadní straně byla vložena do průběhu ohradní zdi hřbitova), st. 64
  • pozemek přiléhající z jižní strany ke kostelu, pp. 3378
  • dřevěná zvonice, pp. 3378, jihovýchodně od presbytáře
  • krucifix se schodišťovým ramenem, pp. 3378, jihovýchodně od presbytáře

Východně od areálu, směrem do polí, stojí poblíž ohradní zdi hřbitova památkově nechráněný objekt někdejší fary.
Památkově chráněno od 20. března 1964.

Usedlost čp. 6 (Q33244597)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42099/6-2285
Pam. katalog
MIS 		Bělá Bělá 6, st. 95
50°11′6,11″ s. š., 16°22′50,62″ v. d. 		Jednotné přízemní zděné stavení menší venkovské usedlosti. Chalupa s tradičním rozvrhem na obytnou a hospodářskou část dispozice a ozdobně utvářeným bedněním štítu. Zděná stavba z roku 1864 na místě staršího objektu, snad s využitím krovu včetně štítu. Zděná omítaná přízemní chalupa s hospodářským zázemím vystavěná na podlouhlém obdélném půdorysu s obdélným přístavkem při pravé pravém podélném průčelí, krytá vysokou sedlovou střechou s pokryvem z betonových tašek.

Poznámka: Původně zapsáno jako čp. 71.
Památkově chráněno od 20. března 1964.

Usedlost čp. 7 (Q33244591)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
25291/6-2286
Pam. katalog
MIS 		Bělá Bělá 7, vlevo od silnice na Nebeskou Rybnou
50°11′9,32″ s. š., 16°22′45,52″ v. d. 		Areál bývalé zemědělské usedlosti usazený ve svahu se skládá z přízemních stavení obytné chalupy, chlévů a stodoly spojených mezi sebou zdí s branou – půlobloukem zaklenutým průjezdem.

Památkově chráněno od 20. března 1964.

Prorubky
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple Korunování Panny Marie (Q38051081)


 
Kategorie „Chapel of Saint Mary (Prorubky) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
45645/6-2329
Pam. katalog
MIS 		Prorubky st. 23
50°12′43,46″ s. š., 16°20′18,62″ v. d. 		Kaple Korunování Panny Marie. Zděná venkovská kaple. Původní kaple byla vystavěna údajně roku 1700, dnešní barokní kaple Korunování Panny Marie pochází asi z poloviny 18. století. Drobnější kaple s presbytářem na západní straně a hlavním průčelím na východní straně. Na mírně ustoupený presbytář vystavěný nad půlkruhovým půdorysem navazuje loď čtvercového půdorysu. Nad profilovanou korunní římsou je vynesena sedlová oplechovaná střecha přecházející nad presbytářem v půlkuželový závěr. Nad východním průčelím je sedlo střechy zakryto barokním atikovým štítem rozděleným asi v polovině své výšky profilovanou římsičkou do dvou polí. V dolní polovině je na ose štítu prolomem menší půlkruhový okenní otvor rámovaný kamennou šambránou. V horní polovině je na téže ose vyveden ve štuku mariánský monogram. Na hřebeni střechy je usazeno mohutně tělo oplechované osmiboké věžičky zastřešené oplechovanou osmibokou jehlancovou střechou, kterou ukončuje hrot s koulí a kovaným patriarchálním křížem.

Památkově chráněno od 20. března 1964.

Uhřínov
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Fara (Q38150620)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12546/6-5693
Pam. katalog
MIS 		Uhřínov Uhřínov 1, Velký Uhřínov
50°14′54,45″ s. š., 16°20′49,1″ v. d. 		Volně stojící obdélná přízemní budova severně od kostela, na okraji svahu, v západní frontě farního dvora tvořeného přízemními budovami chlévů na západní a stodoly na východní straně. Převážně roubená stavba se svislým prkenným pobitím a konstrukcí podstávky (pásky a s okosenými hranami) a představěnou předsíňkou na západní straně, s plechem krytou valbovou střechou. Na jižní a přilehlé části západní stěny byla podstávka odstraněna. Oba přístavky (na východním průčelí komunikační a záchodový) bedněné. Objekt vystavěn na konci 1. čtvrtiny 18. století a upravován v závěru 19. století.

Památkově chráněno od 14. dubna 1994.

Kostel svatého Vavřince (Q15077509)


 
Kategorie „Church of Saint Lawrence (Uhřínov) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23494/6-2445
Pam. katalog
MIS 		Uhřínov st. 2, pp. 708, Velký Uhřínov
50°14′52,84″ s. š., 16°20′48,57″ v. d. 		Areál vrcholně barokního kostela, při silnici na jihozápadním okraji Velkého Uhřínova.
  • kostel sv. Vavřince, orientovaný, v severní části areálu
  • zděná ohradní zeď. Hlavní vstupní brána je situována na osu hlavního západního průčelí kostela. Na hranolové, dekorativně zdobené pilíře, které bránu vymezují, jsou osazeny kamenné vázy. Boční brána, architektonicky pojatá stejně jako hlavní, je prolomena v severním, přímém úseku ohradní zdi a je směřována k budově památkově chráněné fary.
  • pozemek hřbitova, pp. 708. Jižní část vznikla dodatečným rozšířením původního hřbitova.

Stavba bývalé márnice dnes již nestojí. Západně před areálem kostela je osazeno ke kostelu orientované sousoší Kalvárie, zapsané v rejstříku samostatně.
Památkově chráněno od 24. března 1964.

Sousoší Kalvárie (Q38150623)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50108/6-6118
Pam. katalog
MIS 		Uhřínov západně proti kostelu, pp. 2718, Velký Uhřínov
50°14′53,18″ s. š., 16°20′47,16″ v. d. 		Sousoší Kalvárie na podstavě, z roku 1814, dílo vambereckého sochaře Jana Josefa Mielnického mladšího.

Památkově chráněno od 1. listopadu 1999.

Socha Panny Marie Vambeřické (Q38150615)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35998/6-2447
Pam. katalog
MIS 		Uhřínov při silnici ke Kačerovu, pp. 4013, Velký Uhřínov
50°14′50,42″ s. š., 16°22′5,66″ v. d. 		Socha Panny Marie Vambeřické (sousoší Ave Maria) na podstavě, z roku 1777. Autorství je připisováno Františku Antonínu Mielnickému st.

Památkově chráněno od 24. března 1964.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.