Seznam kulturních památek v Jinonicích

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Jinonice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Jinonice

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zámek Jinonice (Q12024903)


 
Kategorie „Jinonice Castle “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40303/1-1365
Pam. katalog
MIS
Jinonice Na Vidouli 1/1, Řeporyjská 1/2, 2/6
50°3′12,3″ s. š., 14°21′24,69″ v. d.
Původní hospodářský raně středověký dvůr byl teprve koncem 16. století doplněn o panské sídlo. Z něj vznikla renesanční tvrz. Koncem 17. století byl jižně od tvrze a dvora postaven pivovar a později další hospodářské budovy. Areál byl upraven počátkem 19. století do raně klasicistní podoby. Jádrem areálu je renesanční budova zámečku, která vytváří předěl mezi nestejně výškově položenými dvory. Dvory byly ještě do nedávna obestavěny ze všech stran budovami. Na západě a jihu byl zámecký park s ohradní zdí a raně klasicistním altánem. Dnes jsou budovy kolem severního dvora demolovány, také další volně stojící budovy byly demolovány. V parku probíhá výstavba čtyřpodlažních bytových domů.
  • parc. 265/1: zámeček čp. 1, sýpka, bývalá fara, bývalý pivovar, stáj, chlév, kašna
  • parc. 266/7: altán
  • parc. 266/1: park
  • parc. 267/1: zahrada
  • parc. 1342/14: sklepy
  • parc. 265/2 (bez staveb), 265/5, 265/6, 265/7, 265/8, 265/9, 265/10, 265/11, 265/12 (bez staveb), 265/13, 265/14, 265/15. 266/2, 266/5 (bez staveb), 266/6 (bez staveb), 266/7, 266/8, 266/9, 266/10, 268, 270

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost čp. 7 (Q30720450)


 
Kategorie „U Jinonického rybníčka 1 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40305/1-1366
Pam. katalog
MIS
Jinonice U jinonického rybníčka 7/1
50°3′8,58″ s. š., 14°21′28,48″ v. d.
Venkovská usedlost: obytná budova čp. 7, hospodářské budovy, chlév, stodola. Usedlost vznikla roku 1791, hospodářská křídla o něco později (kolem poloviny 19. století). Komplex zemědělské usedlosti je situován na jihozápadní straně Jinonického rybníka. Lichoběžníková parcela dvora je uzavřena budovami ze všech stran. Na severu stojí původní barokní patrová obytná budova. Na nádvorní straně patro přístupné po vnějším schodišti a pavlači. Ve štítě datum 1791. Západně od ní brána a bývalá hospodářská budova z 19. století – úprava na byty v 60. letech 20. století znehodnotila její vzhled. K její jižní štítové zdi, na stejném půdorysu je přistavěna původně přízemní budova chlívku. V roce 2005 bylo její podkroví přestavěno na obytné patro se třemi francouzskými okny zabíhajícími do střechy. Na jihu stojí jednomaltová stodola s polovalbovou střechou krytou vlnitým eternitem. Na východě dvůr uzavírá přízemní hospodářská budova s chlívkem. Postavena byla údajně roku 1924. Nad jejími vraty je řada sdružených okének holubníku. Severovýchodní roh uzavírá ohradní zeď s korunou krytou bobrovkami.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost čp. 13 (Q30720475)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40307/1-1367
Pam. katalog
MIS
Jinonice Karlštejnská 13/33
50°3′10,05″ s. š., 14°21′27,3″ v. d.
Venkovská usedlost: obytná budova, kolna. Usedlost patrně z přelomu 18. a 19. století. Usedlost je situována při průjezdní komunikaci v blízkosti jinonického zámku na nepravidelné parcele. Obytný dům, oddělen soutkou od sousedního, je jednopatrový, v uliční čáře delší stranou obdélného půdorysu. Za ním vjezd, branka, ohradní zeď a klasicistní kolna. Na jižní straně k domu přistavěny dvě nestejné přístavby. Na jižní straně pozemku novodobé drobné kolny.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost čp. 17 (Q30720430)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40309/1-1368
Pam. katalog
MIS
Jinonice Karlštejnská 17/35, U jinonického rybníčka 17/4
50°3′10,21″ s. š., 14°21′26,56″ v. d.
Venkovská usedlost: obytná budova, zahrada. Venkovská usedlost pochází z konce 18. století. Pozdější úpravy byly jen minimální. Jednopatrový dům na obdélném půdorysu je situován v těsné blízkosti jinonického zámku. Stojí samostatně s delší stranou v uliční čáře. Při jižní fasádě dřevěný přístavek kryjící vstup do domu a schodiště do patra.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Továrna Walter (Q37324848)


 
Kategorie „Waltrovy letecké závody Jinonice “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
103726
Pam. katalog
MIS
Jinonice Walterovo náměstí 329/2, parc. 957/1
50°3′22,07″ s. š., 14°22′19,03″ v. d.
Strojírny - býv. továrna Walter. Funkcionalistická budova továrny Walter byla postavena podle projektu architekta Františka Bartoše roku 1928. Šestipodlažní podsklepená budova na obdélném půdoryse s ustupujícím posledním patrem a plochou střechou v jihozápadní části areálu bývalé továrny Walter. Budova sloužila jako montážní, výrobní a skladovací objekt. Ve 30. letech 20. století byla část 3. a 4. patra upravena pro potřeby administrativy. K budově přiléhala další křídla, v nedávné době demolovaná. Určujícím prvkem tvarosloví je železobetonový skelet s obdélnými poli na rastru 4x4, který tvoří osmiboké sloupy s hřibovitými hlavicemi a ploché stropy. Vertikální komunikace vystupují ve tvaru dvou kubusů nad rovinu střechy – severovýchodní části je trojramenné schodiště, v severozápadní části šachta nákladního výtahu.

Památkově chráněno od 31. srpna 2009.

Kostel svatého Vavřince (Q12031030)


 
Kategorie „Church of Saint Lawrence (Jinonice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40301/1-1363
Pam. katalog
MIS
Butovice Vavřinecká, U Opatrovny, pp. 1, 2, 3
50°2′53,54″ s. š., 14°22′6,43″ v. d.
Kostel sv. Vavřince, zvonice, hřbitov s ohradní zdí a branou. Původně románský kostel z 11. století byl rozšířen roku 1571 a poté barokně upraven snad v 18. století. Dnešní podoba je převážně z roku 1894. Areál je umístěn na vyvýšeném místě jižně na okraji vsi při cestě na výšinné hradiště. Kostel obklopuje hřbitov vymezený ohradní zdí. Při vstupu hranolová zvonice.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hradiště Butovice (Q38486639)


 
Kategorie „Hradiště Butovice “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40388/1-1415
Pam. katalog
MIS
Butovice na ostrohu nad Prokopským potokem
50°2′23,77″ s. š., 14°21′22,06″ v. d.
Výšinné opevněné sídliště - hradiště Butovice, archeologické stopy. Výšinné sídliště Butovice je situováno na ostrožně nad Dalejským potokem. Lokalita byla osídlena již v pozdní době kamenné, období řivnáčské kultury (kol. 3000 př. n. l.). Druhé výrazné období představuje slovanské osídlení. Tehdy tu bylo vybudováno opevnění z vápence a hlíny, které ostrožnu obklopovalo po obvodu. Dvě linie valů, dodnes viditelné, ji oddělovaly od okolního terénu. Vrchol slovanského osídlení spadá do 9. století, nálezy dovolují datovat jeho počátky na konec 8. století a zánik hradiště na přelom 9. a 10. století. Celá osídlená plocha přesahovala 9 ha. Kulturní vrstvy jsou dnes zachovány v mocnosti asi 40 cm. Ostrožna s přilehlými svahy zaujímá plochu 79 ha 23 arů. Pp. 1171, 1497/2, 1522, 1172, 1203, 1180, 1195, 1176, 1175, 1196, 1197 (bez staveb), 1174, 1198, 1199, 1200/1, 1173, 1200/2, 1201, 1521/1, 1213/2, 1179, 1497/1, 1490, 1216, 1215, 1202/1, 1214/1, 1202/2, 1213/1, 1204–1207, 1498, 1214/2, 1048, 1043, 1044, 1045, 1046, 1047, 1170, 1161/2 (bez staveb), 1148–1154, 1156–1158, 1159/1, 1159/2, 1147, 1161/1, 1155, 1162, 1163, 1164, 1165/1–4, 1166–1169, 1053/1, 1160, 1144/1, 1053/2, 1143, 1144/2, 1145, 1146/1, 1146/2, 1142.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel svatého Prokopa (Q32753693)


 
Kategorie „Church of Saint Procopius (Prague - Daleje Valley) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54043/1-1364
Pam. katalog
MIS
Jinonice Butovice, pp. 1082
50°2′32,84″ s. š., 14°22′30,22″ v. d.
Kostel svatého Prokopa

Poznámka: Základy kostela byly položeny na vrcholu vápencových skal poblíž místa, kde podle legend žil svatý Prokop, již ve druhé polovině 17. století. Jednolodní kostel postaven v barokním slohu architektem Pavlem Ignácem Bayerem za finanční podpory Adama Františka ze Schwarzenberka, majitele Jinonického panství, v letech 1711–1712. Kostel měl dva zvony. V roce 1890 byla odstřelena skála se Svatoprokopskou jeskyní (a poustevnou) a kostelík se ocitl na okraji lomu. V 60. letech 20. století po vzniku armádního objektu v sousedství byl již v ohrazeném prostoru a nepřístupný. Zchátralý kostel byl roku 1966 odstřelen.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 11. října 1965.

Vodovodní síť Vidoule (Q37324824)


 
Kategorie „Vodovodní síť Vidoule “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49597/1-2254
Pam. katalog
MIS
Jinonice Na pomezí, Karlštejnská, Pučova, Na Vidouli
50°3′27,18″ s. š., 14°21′28,1″ v. d.
Vodovodní síť - vodovod Vidoule, přívodní štoly, čisticí šachta I, čisticí šachta II. Parcely 1402 (vodojem), 265, 289, 1388, 1430, 156, 1509, 1517/1. Významné vodárenské dílo doložené již na počátku 18. století. V roce 1706 byl veden v dřevěných trubkách. Roku 1799 bylo navrženo, aby byl rekonstruován hornickým způsobem. Obvykle se jednalo o 80–100 cm široké stoky a výšce 120 cm. Dno bylo tvořeno ostře pálenými cihlami se stružkou uprostřed. stěny bývaly do dvou třetin výšky kamenné, klenba cihelná. K vybudování takového přivaděče po roce 1799 pravděpodobně došlo, v roce 1905 byl vodovod odstaven a postupně zapomenut. Dnes existuje v ulici Na pomezí rozsáhlý vodojem, který pravděpodobně leží na místě bývalé studánky a později rezervoáru vodovodu do Jinonického zámečku. Jižněji, těsně u ulice Na pomezí, je na trase vodovodu drobná podzemní chodba upravená roku 1943 na kryt. Další průběh je znám pouze z archivních plánů. Po odstavení roku 1905 však vodovod stále funguje, i když slouží pouze k omezenému odběru vody v zahradách. Z ulice Na pomezí vede ulicí Karlštejnskou a pravděpodobně Pučovou, dále přes ulici Na Vidouli do horního dvora zámečku. Voda byla odebírána v zámku, statku a pivovaru. Přebytečná voda ze zámku i kašny byla svedena do dvou kanálů podcházejících spodní křídlo zámku a dál do kaskády rybníků. Z dolního Butovického rybníka tekla do Prokopského údolí.

Památkově chráněno od 6. března 1998.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.