Seznam kulturních památek v Břevnově

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Břevnov v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Tejnka je od roku 2003 městskou památkovou zónou.[1]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zvonička na Malém Břevnově (Q36867293)


 
Kategorie „Bell tower in Malý Břevnov “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41493/1-2138
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Bělohorská, při čp. 162, pp. 2852/2
50°5′8,19″ s. š., 14°22′55,2″ v. d. 		Zvonička na oktogonálním půdorysu je tvořena hranolovou komorou, na niž dosedá čtvercová hranolová lucerna se zvonem. Byla postavena roku 1873.

Památkově chráněno od 6. března 1991.

Restaurace Na Marjánce (Q31432783)


 
Kategorie „Na Marjánce (Prague) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40970/1-1799
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Fastrova, Bělohorská 262/35
50°5′2,24″ s. š., 14°22′27,87″ v. d. 		Již před rokem 1857 v objektu fungoval známý výletní hostinec „Na Marjánce“, historie objektu se datuje však již na počátek 19. století. Pojmenována dle majitelky Marie Zemanové. Počátky stavby kolem roku 1800, pozdější přestavby v letech 1840, 1866, 1883 (sál), 1897, 1909 (sál), 1922, 1929 a 1931. Obdélná dispozice je dělena na západní křídlo s vnitřním dvorem a východní křídlo (pozdější přístavbu k hlavní budově), v němž je umístěn honosný, secesně přestavěný taneční sál. Dochované klasicistní, empírové a secesní architektonické členění. Ve 40. letech řeznictví, od 50. let skladiště Elektropodniku.

Památkově chráněno od roku 1975.

Šleiferka (Q31432815)


 
Kategorie „Schleiferka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40414/1-1438
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Radimova 33/2, Na Petynce 33/17
50°5′17,65″ s. š., 14°22′40,76″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Šleiferka. Vznikla na přelomu 18. a 19. století, následně kolem roku 1850 byla částečně přestavěna. První zmínky o původní viniční usedlosti z konce 16. století. Klasicistní budova pochází jádrem z roku 1840. Roku 1922 objekt zakoupila Kongregace školských sester řádu sv. Franiška, tehdy budova získala současnou podobu, byla zvýšena o druhé patro a podkroví a na severu byla přistavěna neorientovaná kaple Panny Marie Andělské na místě hospodářského křídla. V roce 1957 obdélná jednopodlažní přístavba na severní straně.
  • Šleiferka čp. 33, brána, zeď, schodiště, parc. 633. Je složena ze dvou obytných křídel – jižní o pěti osách, na ně kolmo navazuje východní o třech osách. Dispozici U vytváří spolu s třetím, severním křídlem kaple.
  • zahrada, potok Brusnice, parc. 638
  • rybníček, parc. 639
  • stavidlo, parc. 640
  • ohradní zeď zahrady, parc. 634
  • parc. 637
  • parc. 635 a 636 bez staveb

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kajetánka (Q12027695)


 
Kategorie „Kajetánka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40401/1-1427
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Radimova, Na Petynce, Břevnov čp. 2393, Na Petynce 213/23, 23a, 23b
50°5′16,27″ s. š., 14°22′24,88″ v. d. 		Venkovská usedlost - předměstská, Kajetánka (evidována spolu s Kajetánskou kaplí). Původně raně barokní usedlost Kajetánka z období kolem poloviny 17. století.
  • Kajetánka (čp. 2393, pův. čp. 30), parc. 610, jednopatrová stavba zámečku obdélného půdorysu
  • skleník čp. 213, parc. 609/1, klasicistní z roku 1760, dvoukřídlé dispozice se středovým půlválcovým rizalitem, v roce 1845 přestavěn na obytné účely
  • vrátnice, parc. 614
  • Kajetánská kaple, parc. 622
  • rybník Kajetánka, parc. 612
  • zahrada, opěrná zeď, parc. 611/1
  • ohradní zeď, parc. 611/2, 611/8, 611/9, 611/11
  • parc. 608/1 (část), 608/2 (část), 609/2, 609/3 (část, bez stavby), 609/4, 609/5, 609/6 (bez staveb), 609/7, 609/8, 611/4–611/7, 611/12, 611/13,611/16, 611/17, 613/1, 613/2, 615, 616/1, 616/2, 617, 618, 3664/1 (část).

Součástí areálu byly také 3 sochy v zahradě: Hermes, Bohyně Ceres a pamětní váza z let 1935–1936 sochaře V. Suchardy. Ty byly roku 1997 přemístěny: sochu Herma darovali majitelé muzeu v Nové Pace, kde stojí na autobusovém nádraží. Zbylé 2 sochy si někdejší majitel odvezl do obce Malá Skála k domu čp. 555. Sochy jsou stále kulturními památkami.
Poznámka: Pův. čp. 30, to má teď řadový dům v Sartoriově ulici.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kajetánská kaple (Q12027695)


 
Kategorie „Kajetánka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40401/1-1427
Pam. katalog
MIS 		Břevnov u domu Radimova 447/8
50°5′15,43″ s. š., 14°22′32,03″ v. d. 		Kajetánská kaple (evidována spolu s usedlostí Kajetánka). Kopie významné bavorské poutní kaple v Altöttingu. Původní trojlodní dispozice 1822 zbourána, zůstal závěr. Na okrouhlou přízemní část,oddělenou okrouhlou stříškou, navazuje oktogonální nástavba, krytá jehlancovou střechou s prejzovou krytinou.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Soubor kaplí poutní cesty z Prahy do Hájku (Q12046556)


 
Kategorie „Pilgrim trail Prague Loreta - Hájek Loreta “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40403/1-1428
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Břevnov, Ruzyně, Řepy, pokračuje v okrese Praha-západ
50°5′7,62″ s. š., 14°22′10,66″ v. d. 		Soubor výklenkových kaplí poutní cesty z Prahy do Hájku představuje architektonicky i urbanisticky pozoruhodnou barokní památku z let 1720–1722. Z původního počtu dvaceti výklenkových kaplí zůstalo dochováno pouze jedenáct. Na území Břevnova:
  • kaple č. I, pp. 3778/1
  • kaple č. III, pp. 1849
  • kaple č. IV, pp. 2500
  • kaple č. V, pp. 2552/6
  • kaple č. VI, pp. 2548/5

Památkově chráněno od roku 1965.

Brána usedlosti Herdovka (Q36867363)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40408/1-1432
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Anastázova 8/33
50°5′12,8″ s. š., 14°21′47,53″ v. d. 		Venkovská usedlost - předměstská, Herdovka, pův. Anastázova 8/33, z toho jen: brána. Objekt zanikl důsledkem výstavby panelového sídliště zvaného „Na Obušku“. Na jeho původním místě na parcele 66/1 stojí dnes objekt čp. 50.

Poznámka: Neexistuje. Usedlost zbořena. Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kaplička svatého Floriána (Q36867380)


 
Kategorie „Chapel of Saint Florian (Břevnov) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40405/1-1429
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Anastázova, při domu 14/4, pp. 3665/5
50°5′10,28″ s. š., 14°21′48,74″ v. d. 		Na vrchním konci původní Břevnovské návsi je mezi dvěma stromy situována v ose prostranství drobná stavba kapličky sv. Floriána. Je vystavěna na oktogonálním půdorysu a je tvořena hranolovou komorou, na niž dosedá oktogonální lucerna se zvonem. Prostranství před kapličkou dotváří drobný litinový krucifix na stupňovitém kamenném soklu.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Břevnovská 23 (Q36867278)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
53817/1-1433
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Břevnovská 24/23
venkovská usedlost

Poznámka: Ještě v roce 2011 uvedeno v MonumNetu mezi zrušenými památkami, v roce 2015 již záznam neexistuje. Objekt neidentifikován, břevnovské čp. 24 se nachází jinde (usedlost Šafránka).
Datum počátku ochrany nevyplněno.

 Usedlost Břevnovská 27 (Q36867349)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54268/1-1435
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Břevnovská 27/27
50°5′9,88″ s. š., 14°21′44,12″ v. d. 		Venkovská usedlost. Demolice mezi 1975–1988, na místě novostavby bytových domů.

Poznámka: Popisné číslo zdědil dům v Sartoriově ulici. Zaměřeno na parcelu 3665/7.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1974.

 Usedlost Břevnovská 29 (Q36867335)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54269/1-1436
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Břevnovská 28/29
50°5′10,05″ s. š., 14°21′44,08″ v. d. 		Venkovská usedlost. Demolice mezi 1975–1988, na místě novostavby bytových domů.

Poznámka: Popisné číslo zdědil dům v Sartoriově ulici. Zaměřeno na parcelu 3665/7.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1974.

Hospoda U kaštanu (Q21177144)


 
Kategorie „Hostinec U kaštanu (Břevnov) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40419/1-1441
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Bělohorská 201/150
50°5′1,04″ s. š., 14°21′38,87″ v. d. 		Budova bývalého zájezdního hostince U Kaštanu byla vystavěna patrně v souvislosti s barokní přestavbou břevnovského kláštera. Současnou klasicistní podobu získal objekt kolem poloviny (na počátku) 19. století. Obdélná patrová dispozice, původně hlavní průčelí o devíti osách, po ubourání třetiny budovy v roce 1955 z důvodu rozšiřování Bělohorské ulice šestiosé. Objekt chráněn včetně parku se schodišti na západní i východní straně. Roku 1878 zde byla založena Čs. sociálně demokratická strana. Hostinec fungoval do 50. let 20. století, dnes kulturní dům Kaštan.

Poznámka: Do roku 1995 národní kulturní památka.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Břevnovský klášter (Q959499)


 
Kategorie „Břevnov Monastery “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11718/1-1426
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Markétská 1/28
50°5′6,41″ s. š., 14°21′26,89″ v. d. 		Barokní areál se starším jádrem. Autory hlavní barokní podoby budov i zahrady jsou K. a K. I. Dientzenhoferovi. Klášter založený u pramene potoka Brusnice biskupem Vojtěchem a knížetem Boleslavem roku 993. Původní budovy upravovány v 15. století. Raně barokní výstavba z roku 1674. Vrcholně barokní přestavba 1708–1709 arch. Pavel Ignác Bayer, 1709–1722 Kryštof a poté Kilián Ignác Dientzenhoferové.
  • kostel sv. Markéty; pod chórem kostela je nedávno odkrytá krypta románské basiliky z poloviny 11. století. Na jižní stěně kostela se nachází gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře
  • konvent a prelatura (čp. 1),
  • studna a soška (v rajském dvoře),
  • hlavní brána s obytnou budovou,
  • sýpka (parc. 12/1),
  • opěrná zeď severně při sýpce,
  • opěrná zeď nádvoří,
  • socha sv. Jana Nepomuckého,
  • starý konvent, vznikl koncem 17. století

Hospodářský dvůr tvoří komplex z 18. století:

  • obytný domek I a II,
  • 2x brána,
  • hospodářské budovy I–IV,
  • vozová kolna,
  • torzo štítu s prampouchy,
  • ohradní zeď hospodářského dvora. -

Zahradu tvoří:

  • soubor teras, zdí a schodišť,
  • oranžerie; přízemní zděná stavba se středním pavilonem, ke kterémi přiléhá z každé strany dlouhé křídlo, křídla původně prosklenná. Dílo K. I. Dientzenhofera z let 1737–1738 v rámci úprav klášterní zahrady.
  • Vojtěška; barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera; v zahradě se nalézá soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera.
  • Josefka; na konci habrového loubí v Královské zahradě Břevnovského kláštera se nachází drobná zděná barokní kaple Panny Marie Lurdské. Je čtvercového půdorysu. Zbudována v letech 1724–1726 nad goticky sklenutou studánkou u níž byl údajně v roce 993 založen klášter.
  • zahradní dům (parc. 6); volně stojící stavba pod terasami v zahradě, jednopatrový, s polovalbovou střechou. Postaven v 1. polovině 18. století, v dobách úprav klášterní zahrady, úpravy poté v polovině 19. století.
  • opěrné/ohradní zdi s branami a brankami.

Parkově upravené předpolí:

  • pivovarský rybník,
  • sádka,
  • obytný dům (čp. 25).

Součástí areálu je i hřbitov na západě s objekty:

  • kaple sv. Lazara,
  • socha sv. Prokopa,
  • hrobka K. Straubové,
  • ohradní a dělicí zdi,
  • márnice,
  • vrátnice.

Prostředí kulturní památky tvoří: v zahradě: Garáž, moderní socha, fontána před oranžerií. V předpolí: obytné domy čp. 2, 3, 2437, zahradní domky 1-3 při těchto domech, garáž při čp. 2.
Poznámka: národní kulturní památka
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Vila architekta Otto Rothmayera (Q21296267)


 
Kategorie „Rothmayerova vila “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104019
Pam. katalog
MIS 		Břevnov U vojenské nemocnice 896/12, U šesté baterie 896/49, U páté baterie 896/50
50°5′30″ s. š., 14°21′50,25″ v. d. 		Vlastní vila architekta Otto Rothmayera. Dům v jednoduchém stylu klasicizující moderny je dochován v původní podobě. Vila se zahradou, s bazénkem a oplocením. Dvoupatrový rodinný dům, zcela jednoduchý ve výrazu, se zřetelnou středomořskou inspirací. K hladce omítnutému kvádru obytných místností je připojen ze severní strany válec ukrývající točité schodiště. Dům vrcholí ve třetím patře malou obdélnou místností, přilehlou k točitému schodišti, která sloužila jako zimní zahrada. Tento prostor také propojil schodiště s plochou terasou.

Památkově chráněno od 3. srpna 2010.

Větrný mlýn Větrník se zahradou (Q31432849)


 
Kategorie „Windmill Větrník “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40416/1-1439
Pam. katalog
MIS 		Břevnov U Větrníku 40/1
50°5′17,14″ s. š., 14°21′4,67″ v. d. 		Větrný mlýn Větrník se zahradou. Areál bývalého větrného mlýna byl postaven patrně kolem roku 1722 a náležel k břevnovskému klášteru. Po roce 1890 byl upraven a rozšířen. Jediný zachovalý větrný mlýn v Praze. Mlýn byl funkční až do roku 1900, kdy k němu připojena obytná budova a objekt adaptován pro obytné účely a zařízen na restauraci. Ostatní objekty usedlosti – hospodářské budovy, oplocení a studna – nejsou součástí kulturní památky. Nejstarším jádrem dispozice je okrouhlá věž, bývalá sýpka větrného mlýna. Původní okrouhlá věž bývala nižší a měla protiváhu v Malé věži, umístěné na nároží mezi stodolou a druhým hospodářským objektem. Malá věž byla zbourána kolem roku 1800 a při rekonstrukci stodoly byly objeveny její základy. Na věž naléhá obdélná secesní přístavba z roku 1900 s arkýřem a obloukově vypjatými štíty.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

 Veleslavínská čp. 44 (Q36867321)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54042/1-1440
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Veleslavínská čp. 44
50°5′33,63″ s. š., 14°20′59,7″ v. d. 		rodinný dům

Poznámka: Popisné číslo 44 nyní neexistuje. MonumNet uváděl ul. Veleslavínskou, ale celá Veleslavínská ulice se nachází ve Veleslavíně, zatímco MonumNet uváděl Břevnov. Památkový katalog neuvádí adresu ani souřadnice.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1969.

Ústav makromolekulární chemie AV ČR (Q76129292)


 
Kategorie „Institute of Macromolecular Chemistry of the ASCR “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50374/1-2270
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Heyrovského náměstí, Štolbova 1888/2
50°5′12,81″ s. š., 14°20′20,99″ v. d. 		Výzkumný ústav Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Budova architekta Karla Pragera z let 1960–1964, ovlivněna tvorbou Miese van der Rohe. Byly zde užity principy tzv. internacionálního slohu jako princip lehkého obvodového pláště s rastrem svislých hliníkových lišt či pásy barevného skla. Jde o užití zavěšené fasády prvně v Čechách po 2. světové válce. Objekty dvou vzájemně spojených křídel. Budova B je dvoupodlažní, její hmota sleduje okrouhlou konkávní křivku. V ose je přičleněno hlavní schodiště, další boční umístěno na boku budovy. Šestipatrová budova A se napojuje kolmo.

Památkově chráněno od 24. května 2000.

Šafránka (Q31443525)


 
Kategorie „Šafránka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41191/1-1945
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Nad Motolskou nemocnicí čp. 24
50°4′34,83″ s. š., 14°20′48,24″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Šafránka z přelomu 18. a 19. století, v roce 1850 prodělala větší úpravy, v roce 1916 přistavěn chlév a stodola. Do 70. let 20. století funkční pro zemědělskou výrobu (Státní statek hl. m. Prahy), v roce 1998 vyhořela. Objekt je po rekonstrukci z roku 2004 v podstatě replikou, závazně sledující původní půdorysné a hmotové členění barokní dispozice. Z původního objektu dochováno obvodové zdivo a několik kleneb jižního křídla.
  • obytná budova (jižní křídlo: původní, interiéry novodobě upraveny).
  • původní budova, tvořící spolu se západním křídlem jádro původní dispozice na půdorysu L, mezi křídly na západní straně situován původní průjezd.
  • k dispozici později přistavěno severní křídlo s kapličkou, vytvořilo dispozici U
  • kaplička ve dvoře (replika nedochované původní kapličky). Původně připojena k severnímu křídlu po jeho jižní straně, s půdorysem o 5 stranách osmiúhelníka. Nyní oktogonální stavba, členěná lizénami, obdélnými okenními otvory, s jehlancovou střechou, krytou bobrovkami. Novodobě umístěna v ose severního křídla.
  • bývalý špýchar a kovárna (západní a severní křídlo), obdélná dvoupatrová stavba se sedlovou střechou, prodloužena novodobě severním směrem.
  • bývalé stáje (severovýchodní křídlo)
  • bývalá stodola (jihovýchodní křídlo)
  • brána novodobá
  • Vstup uzavřen novdobou kamennou opukovou zídkou s novodobou branou, při níž situovány dva původní kamenné nákolníky. Jižní původní tarasní opuková zeď prodloužena novodobě západním směrem.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Ladronka (Q12032660)


 
Kategorie „Ladronka (homestead) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40422/1-1443
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Tomanova 1028/1
50°4′47,41″ s. š., 14°21′39,03″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Ladronka. Areál usedlosti Landronka vznikl patrně koncem 17. století. Raně barokní předměstská hospodářská usedlost, sloužící též jako zájezdní hostinec, na starších základech a s pozdějšími úpravami. Název získala po majiteli generálu hraběti Filipu Ferdinandu z Ladronu, který z ní vytvořil zájezdní hostinec s hospodářskou usedlostí. Od poloviny 18. století oddělena od smíchovské Ladronky, s níž byla do té doby spojena. Areál tvoří obytná a hospodářská budova, brána, novostavby obemykající obdélný vnitřní dvůr. Patrová obytná budova na půdorysu písmene L je situována na severovýchodě dvora. Hospodářské budovy jsou situovány na jižní a jihovýchodní straně dvora. Hlavní budovu s jižním křídlem spojuje okrouhlá zděná omítaná zeď, v níž je prolomen stlačený oblouk západní brány. Novostavbou je severní křídlo, navazující na západní úsek historických budov.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Spiritka (Q23072073)


 
Kategorie „Spiritka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40428/1-1446
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Spiritka 2352
50°4′42,4″ s. š., 14°22′19,87″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Spiritka. Hospodářská a viniční usedlost s rozsáhlou okrasnou zahradou. Areál tvoří obytná budova, brána I, bývalá brána II, bývalé chlévy, zahrada. Původní klášterní viniční usedlost z 16. století. Barokní podobu a jméno získala za Jana Spirita, který ji v letech 1766–1772 upravil. Budova prošla v roce 1988 rekonstrukcí na hotel Ministerstva vnitra. Obytná budova (Panský dům) je replikou nedochované původní budovy – patrová, na obdélném půdorysu, s valbovou střechou se střešními vikýři, patro obíhá pavlač.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kneislovka (Q12029605)


 
Kategorie „Kneislovka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40426/1-1445
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Atletická 2339/5, 2340/7, 2430/9
50°4′44,47″ s. š., 14°22′37,17″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Kneislovka. Areál usedlosti vznikl postupnou přestavbou starší viniční usedlosti. Barokní, pozdně klasicistně přestavěná viniční usedlost ceněna pro svou architektonickou kompozici obytných budov, barokní terasové zahrady a kaple. Jméno získala po majiteli Johanu Andreasovi Kneysslovi, který jí v roce 1778 dal barokní podobu, z níž pochází ohradní zeď a severní brána.
  • obytné domy Atletická 2339/5, 2340/7, 2430/9 (původně čp. 114 obytná budova a čp. 88 hospodářská budova).
  • předzahrádka, zahrada,
  • zahradní domek s terasou,
  • kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1724,
  • studna,
  • ohradní zeď.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hybšmanka (Q12021075)


 
Kategorie „Hybšmanka “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40424/1-1444
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Atletická 2368/3
50°4′44,78″ s. š., 14°22′39,06″ v. d. 		Předměstská venkovská usedlost Hybšmanka. Viniční usedlost Hybšmanka byla postavena ve 2. polovině 18. století. Obytná budova čp. 2368 se dvěma venkovními schodišti, s ohradní zdí s nikou a branou a historickou zahradou v okolí objektu. Zahradní domek (původní viničný lis) byl v roce 2005–2006 bez vědomí NPÚ zbourán a nahrazen replikou bez užití tradičního materiálu, nyní není součástí památky.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Masarykův stadion (Q1353687)


 
Kategorie „Velký strahovský stadion “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100097
Pam. katalog
MIS 		Břevnov Vaníčkova 100/6
50°4′49,87″ s. š., 14°23′22,52″ v. d. 		Sletový sokolský stadion (Masarykův). Rozsáhlý stadion postavený v letech 1930–1932 podle projektu architektů Aloise Dryáka (západní tribuna s věžemi, 1932), Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa (severní a jižní tribuna, 1938–1939 a 1947–1948) byl několikrát ve své historii přestavován. Východní tribuna z let 1962–1972 podle návrhu Zdeňka Kuny, Zdeňka Stupky a Oliviera Hanke-Houfka.

Památkově chráněno od 6. března 2003.

Reference
  1. Městská památková zóna Tejnka, č. 2424, MonumNet

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.