Seznam klavírních sonát Ludwiga van Beethovena

Soubor 32 klavírních sonát Ludwiga van Beethovena patří mezi stěžejní díla klavírní literatury. Beethoven je psal průběžně téměř celý život a velmi zřetelně se v nich odrážejí jeho různá tvůrčí období. Zároveň dochází k vývoji sonáty jako hudební formy, od klasicistní podoby navazující na Haydna a Mozarta po začínající romantismus.

Beethoven sonáty zpočátku sdružoval do sbírek po dvou až třech kusech. První takovou sbírkou byly tři tzv. Kurfiřtské sonáty (WoO 47), které napsal v letech 1782-1783, kdy mu bylo dvanáct let. Toto rané dílo ještě nemá opusové číslo a obvykle nebývá řazeno k ostatním sonátám. První sbírka opatřená opusovým číslem (Op. 2) byla vydána v roce 1796. Od roku 1804 už byly nové sonáty vydávány vždy samostatně, poslední z nich v roce 1822.

Některé sonáty mají také obecně vžité názvy, které však většinou nepochází od samotného Beethovena. Často mají původ v poznámce vydavatele či hudebního kritika, někdy vznikly a ujaly se až po Beethovenově smrti. Bývají odvozené od charakteru a působení díla (nebo jen jedné věty - např. Měsíční svit), typického motivu (Kukaččí) či dedikace (Valdštejnská).

Prvním klavíristou, který v rámci koncertního cyklu zahrál zpaměti všechny Beethovenovy klavírní sonáty, byl Hans von Bülow. Po něm to zopakoval až v roce 1927 Artur Schnabel, který také v polovině 30. let jako první pořídil nahrávky všech sonát.[1]

Sonáty

pořadí	opus číslo	tónina	název	rok vzniku
1	2/1	f moll	Malá Appassionata	1793–95
2	2/2	A dur		1794–95
3	2/3	C dur		1794–95
4	7	Es dur		1796–97
5	10/1	c moll		1795–97
6	10/2	F dur		1796–97
7	10/3	D dur		1797–98
8	13	c moll	Patetická	1797–98
9	14/1	E dur		1798–99
10	14/2	G dur		1799
11	22	B dur		1800
12	26	As dur	Smuteční pochod	1800–01
13	27/1	Es dur		1800–01
14	27/2	cis moll	Měsíční svit	1801
15	28	D dur	Pastorální	1801
16	31/1	G dur		1802
17	31/2	d moll	Bouře	1802
18	31/3	Es dur	Lovecká	1802
19	49/1	g moll		1797
20	49/2	G dur		1795–96
21	53	C dur	Valdštejnská	1803–04
22	54	F dur		1804
23	57	f moll	Appassionata	1804–05
24	78	Fis dur	Terezina	1809
25	79	G dur	Kukaččí	1809
26	81a	Es dur	Les adieux	1809–10
27	90	e moll		1814
28	101	A dur		1816
29	106	B dur	Hammerklavier	1816–18
30	109	E dur		1820
31	110	As dur		1821–22
32	111	c moll		1821–22

Odkazy

Reference

OBERT-THORN, Mark. Great Pianists: Artur Schnabel: BEETHOVEN: Piano Works Vol. 1 [online]. Naxos [cit. 2015-11-22]. Komentář k nahrávce. Dostupné online.

Literatura

HOLZKNECHT, Václav. Beethovenovy klavírní sonáty. [s.l.]: [s.n.], 1964.
KLJUNIČ, Bojana. Hudební didaktická interpretace na modelu Beethovenových klavírních sonát. Praha: [s.n.], 2014.
DRAKE, Kenneth. The Beethoven Sonatas and the Creative Experience. [s.l.]: Indiana University Press, 2000.
ROSEN, Charles. Beethoven's Piano Sonatas: A Short Companion. [s.l.]: Yale University Press, 2002.
TAUB, Robert. Playing the Beethoven Piano Sonatas. [s.l.]: Amadeus Press, 2009.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Klavírní sonáty Ludwiga van Beethovena na Wikimedia Commons
Audiozáznamy přednášek o Beethovenových sonátách od Andráse Schiffa
Obsáhlá webová stránka o sonátách (Raptus Association for Music Appreciation)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] OBERT-THORN, Mark. Great Pianists: Artur Schnabel: BEETHOVEN: Piano Works Vol. 1 [online]. Naxos [cit. 2015-11-22]. Komentář k nahrávce. Dostupné online.