Seznam elektráren v Českých Budějovicích

Elektrárna	Obrázek	Umístění	Založení	Výkon	Galerie	Popis
FVE – BS-Reality servis		Nemanická	2009	150 kW		FVE – BS-Reality servis České Budějovice.[1][2]
FVE – CB Auto		Milady Horákové	2010	161 kW		[1][3]
FVE DAVID SERVIS		Křižíkova	2009	101 kW		[1][4]
FVE Metropol		Senovážné náměstí	2009	148 kW	Kategorie „Dům kultury Metropol“ na Wikimedia Commons	[1][5]
FVE S.M.S.		Dobrovodská	2010	506 kW		[1][6]
Hydroelektrárna čes. akciového pivovaru		České Vrbné	1921	340 kW[7]	Kategorie „Fellingerův mlýn“ na Wikimedia Commons	Vznikla přestavbou Fellingerova mlýna, zrušena 1979, budova existuje, dvě Francisovy turbíny (2× 160 kW[8]).
MVE České Vrbné		České Vrbné	1985	1960 kW		Dvě Kaplanovy turbíny (2× 980 kW, též uváděno 2× 900 kW[8]), provozuje 1. elektrárenská s.r.o.
MVE Sokolský ostrov		Jiráskův jez	1930[7]	650 kW[8] 760 kW[7]	Kategorie „Vodní elektrárna u Jiráskova jezu“ na Wikimedia Commons	Původně tři Francisovy turbíny Škoda, z toho zachovány dvě (210 a 250 kW) a třetí nahradila r. 1936 Kaplanova turbína Storek 300 kW.[7]
MVE u Trilčova jezu		Trilčův jez	1938[8]	548 kW[8] 650 kW[7]	Kategorie „Trilčův jez a elektrárna“ na Wikimedia Commons	Podle[8] dvě turbíny o celkovém výkonu 548 kW, podle[7] dvě Kaplanovy turbíny: KT 263 a KT 264 Storek (2× 325 kW, 650 kW celkem). Slouží papírnám, původně dodávala přebytky do sítě. V roce 1997 vyrobila 2915 MWh (vše pro papírny).
Tepelná elektrárna		Průmyslová ulice	1907	700 kW (1907)	Kategorie „Parní elektrárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons	Vznikla jako zdroj elektřiny pro tramvajovou dopravu. Původně dva parní stroje (2× 350 kW), 1913 přistavěn 630kW turbogenerátor, později 750 kW,[8] před zrušením provizorně využívána jako teplárna (od r. 1948, ještě r. 1976).
Teplárna		Průmyslová ulice	1949/1962	66 MW ¹) 51,6 MW ²)	Kategorie „Teplárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons	Stavba zahájena 1949 vedle elektrárny, přerušena 1950, obnovena 1962. V r. 2016 dva plynové a dva uhelné kotle, turbíny TG4 25 MW + TG5 14,6 (namísto původní 29,2)[9] MW + TG6 12 MW.

¹) od roku 2011

²) od roku 2016

Českobudějovickou společností Jihočeské elektrárny (od r. 1950 Českobudějovické energetické rozvodné závody, od r. 1958 Jihočeské energetické závody) byla v roce 1922 vybudována na lignitovém ložisku u Mydlovar elektrárna zásobující město 22kV vedením. Dosahovala maximálního historického výkonu 100 MW. Později byla upravena na teplárnu (v 60. letech zásobovala teplem nejdříve MAPE a od roku 1967 i Zliv), která od roku 1974 zásobovala dálkovým parovodním potrubím severní část Českých Budějovic. Výroba elektřiny byla ukončena v roce 1998, dodávky tepla do Budějovic v roce 2000 (podle některých zdrojů již roku 1999). V roce 2001 byla přestavěna na výtopnu využívající zemní plyn. Mezi lety 2009-2011 (po odmítnutí plánů obří spalovny) byla výtopna zrekonstruována a přestavěna na teplárnu. Využívá kotel na plyn, kotel na biomasu a dva generátory o celkovém výkonu 3,5 MW (2+1,5 MW).[10]