Seznam čchingských císařů

Čchingští císaři z rodu Aisin Gioro vládli v letech 1636–1911 Mandžusku a od roku 1644 i Číně.

Palác nejvyšší harmonie v Zakázaném městě v Pekingu. Probíhaly zde korunovace a oslavy svátků.
Císařský trůn v Paláci zachování harmonie v Zakázaném městě v Pekingu. Zde císař přijímal zahraniční vyslance.

K moci pozvedl rod Aisin Gioro – dynastii Čching – koncem 16. století Nurhači, původně náčelník jednoho z džürčenských kmenů. Nurhači sjednotil Džürčeny a roku 1616 se prohlásil za chána říše (pozdní) Ťin. Jeho nástupce Chung Tchaj-ťi po deseti letech vlády přejmenoval roku 1636 svůj národ na Mandžuy a sám se stal císařem říše Čching. Roku 1644 čchingská vojska dobyla severní Čínu na dynastii Ming. Dobývání Číny se však protáhlo až do konce 60. let 17. století.

Včetně Chung Tchaj-ťi vládlo čchingské říši 275 let celkem 11 císařů. Sídlili v Zakázaném městě, komplexu paláců a budov v Pekingu o rozloze 72 ha.[1]

Roku 1912 se poslední čchingský císař Pchu-i vzdal vlády, byl mu však ponechán titul císaře a nadále žil v Zakázaném městě. Pokus o jeho opětné odsazení na trůn roku 1917 byl neúpěšný a v listopadu 1924 byl Pchu-i za Zakázaného města vyhnán a titulu císaře zbaven.

Císaři dynastie Čching

Osobní jméno (ekvivalent dnešního evropského křestního jména) císaře bylo po jeho nastoupení na trůn tabuizováno. Císař byl jmenován a oslovován tituly s různým stupněm obřadnosti – Vaše veličenstvo (陛下, pi-sia), Jeho veličenstvo císař (皇上, chuang-šang, nebo prostě 上, šang).[2] Po smrti obdržel čestné posmrtné jméno, u čchingských císařů obvykle z 23–25 znaků.[3] Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie.[4] Vzhledem k opakování stejných chrámových a posmrtných jmen pro císaře různých dynastií se v případě nutnosti používá jméno dynastie jako rozlišovač. Chung Tchaj-ťi je pak psán „Čching Tchaj-cung“.[4]

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, čchingští císaři obvykle vyhlašovali pouze jednu po dobu své vlády. Jsou proto běžně označováni jménem své éry.[4]

Seznam císařů říše Čching
Osobní jméno[5] Portrét Narození
Úmrtí		 Vláda Éra[5][6] Jméno
posmrtné[3]
(zkrácené)		 chrámové[5]
Chuang Tchaj-ťi
皇太極		 28. listopadu 1592
21. září 1643		 15. května 1636
– 21. září 1643		 Čchung-te, 天聰
15. května 1636
– 7. února 1644		 Wen-ti
文帝		 Tchaj-cung
太宗
Fu-lin
福臨		 15. března 1638
5. února 1661		 8. října 1643
– 5. února 1661		 Šun-č’, 順治
8. února 1644
– 18. února 1662		 Čang-ti
章帝		 Š’-cu
世祖
Süan-jie
玄燁		 4. května 1654
20. prosince 1722		 5. února 1661
– 20. prosince 1722		 Kchang-si, 康熙
18. února 1662
– 4. února 1723		 Žen-ti
仁帝		 Šeng-cu
聖祖
Jin-čen
胤禛		 13. prosince 1678
8. října 1735		 27. prosince 1722
– 8. října 1735		 Jung-čeng, 雍正
5. února 1723
– 11. února 1736		 Sien-ti
憲帝		 Š’-cung
世宗
Chung-li
弘曆		 25. září 1711
7. února 1799		 11. října 1735
– 8. února 1796		 Čchien-lung, 乾隆
12. února 1736
– 8. února 1796		 Čchun-ti
純帝		 Kao-cung
高宗
Jung-jen
顒琰		 13. listopadu 1760
2. září 1820		 9. února 1796
– 2. září 1820		 Ťia-čching, 嘉慶
9. února 1796
– 2. února 1821		 Žuej-ti
睿帝		 Žen-cung
仁宗
Min-ning
旻寧		 16. září 1782
25. února 1850		 3. října 1820
– 25. února 1850		 Tao-kuang, 道光
3. února 1821
– 31. ledna 1851		 Čcheng-ti
成帝		 Süan-cung
宣宗
I-ču
奕詝		 17. července 1831
22. srpna 1861		 9. března 1850
– 22. srpna 1861		 Sien-feng, 咸豐
1. února 1851
– 29. ledna 1862		 Sien-ti
顯帝		 Wen-cung
文宗
Caj-čchun
載淳		 27. dubna 1856
12. ledna 1875		 11. listopadu 1861
– 12. ledna 1875		 Tchung-č’, 同治
30. ledna 1862
– 5. února 1875		 I-ti
毅帝		 Mu-cung
穆宗
Caj-tchien
載湉		 14. srpna 1871
11. listopadu 1908		 25. února 1875
– 11. listopadu 1908		 Kuang-sü, 光緒
6. února 1875
– 21. ledna 1909		 Ťing-ti
景帝		 Te-cung
德宗
Pchu-i
溥儀		 7. února 1906
17. října 1967		 2. prosince 1908
– 12. února 1912
a 1. – 12. července 1917[pozn. 1]		 Süan-tchung, 宣統
22. ledna 1909
– 12. února 1912 a 1917		 Sün-ti
遜帝		 –[pozn. 2]

Odkazy

Poznámky
  1. Titul císaře držel až do 5. listopadu 1924.
  2. Nebylo uděleno.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of emperors of the Qing Dynasty na anglické Wikipedii.

  1. Russian.china.org.cn [online]. Peking: China.org.cn (Čínské informační internetové centrum), 2007-07-30 [cit. 2010-04-27]. Kapitola Музей Гугун. Dostupné online. (rusky)
  2. WILKINSON, Endymion Porter. Chinese history: a manual. Cambridge, Mass.: Harvard University Asia Center, 2000. 1181 s. ISBN 0-674-00247-4. S. 109–110. (anglicky)
  3. LO, Feng-ju. 歷代帝王譜系全文檢索 [Seznam čínských králů a císařů] [online]. Tchaj-pej: Yuan-Ze University [cit. 2018-09-02]. Kapitola 清：1644～1911 [Čching]. Dostupné online. (čínsky)
  4. THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2010-04-16]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. Dostupné online. (anglicky)
  5. THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2010-01-10]. Kapitola Chinese History - Qing Dynasty 明朝 (1644-1911) emperors and rulers. Dostupné online. (anglicky)
  6. CAHOON, Ben. Chinese Empire [online]. [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • The Cambridge History of China. Příprava vydání Willard J. Peterson. 1. vyd. Volume 9: Part One: The Ch’ing Empire to 1800. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2002. ISBN 0-521-24334-3. (anglicky)
  • The Cambridge History of China. Příprava vydání John K. Fairbank. 1. vyd. Volume 10: Late Ch'ing, 1800-1911, Part I. Cambridge, UK; London; New York; Melbourne: Cambridge University Press, 1978. ISBN 0-521-21447-5. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.