Severní průliv

Severní průliv nebo Severní kanál (anglicky North Channel, ir. a skot. Sruth na Maoile) je průliv mezi ostrovy Irsko a Velkou Británií. Tvoří hranici mezi Severním Irskem a Skotskem. Průliv spojuje Irské moře s Atlantským oceánem. Průliv začíná u ostrova Man a končí ústím do Hebridského moře.

Mys Torr Head u Cushendunu v Severním Irsku, v pozadí silueta skotského poloostrova Mull of Kintyre
Severní průliv
Severní průliv
Maximální hloubka272 m
Šířka40 km
Délka170 km
Zeměpisné souřadnice55°3′0″ s. š., 5°37′0″ z. d.
Nadřazený celekAtlantský oceán
Sousední celkyIrské moře
SvětadílEvropa
StátSpojené království Spojené království

Jižní hranici průlivu tvoří spojnice Mull of Galloway a Ballyquintin Point. Severní hranice tvoří spojnice Portnahaven s Benbane Head. Nejužší část průlivu je mezi Mull of Kintyre a Torr Head. Nejhlubší místo je Beaufort's Dyke.

Dálkové plavání

Severní průliv je výzvou pro dálkové plavce. Ačkoli překonávají podobnou vzdálenost jako u kanálu La Manche (kolem 40 km podle aktuálních vodních proudů), v případě Severního průlivu musejí po více než 10 hodin bez neoprenu čelit teplotě vody mezi 12 a 14 stupni (teplota kanálu La Manche je cca 19 stupňů). Situaci plavcům ztěžují mnohočetná požahání od medúz.

Severní průliv je proto považován za nejobtížnější přeplavbu ze série 7 průlivů zvané Oceans Seven. Oceans Seven je pro dálkové plavce obdobou horolezeckého projektu Koruna planety, která zahrnuje nejvyšší hory sedmi kontinentů.

Zatímco kanál La Manche již překonalo 1881 plavců,[1] Severní průliv pouze 81 (k r. 2020).[2] Jako první toho v roce 1947 dosáhl Angličan Tom Blower (15:26), první ženou byla v roce 1988 jeho krajanka Alison Streeter (9:53). Tento průliv překonali také dva Češi – v roce 2017 to byla Abhejali Bernardová (10:23), v roce 2018 Jaroslav Chytil (16:04).[3]

Reference
  1. https://www.dover.uk.com/channel-swimming/statistics
  2. https://infinitychannelswimming.com/solo-swimmers-north-channel/
  3. První plavec z ČR překonal Severní kanál [online]. Naše voda, 2018-8-12. Dostupné online.

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.