Allanovy sestry

Sestry Allanovy nebo Allanovy sestry bylo ženské vokální trio působící v čtyřicátých letech 20. století.

Sestry Allanovy
Základní informace
Původ	Praha, Československo Československo
Žánry	swing
Aktivní roky	1940–1967
Příbuzná témata	Alfons Jindra,
Dřívější členové
Jiřina Salačová, Věra Kočvarová, Radka Hlavsová, Máša Horová, Božena Portová, Blažena Lázníčková, Věra Holotíková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1940 trio založily tři členky Kühnova pěveckého sboru: Jiřina Salačová, Věra Kočvarová a Radka Hlavsová. Inspirovaly se americkými Boswell Sisters či Andrews Sisters. Název Allanovy sestry vznikl podle pseudonymu Allan skladatele Alfonse Jindry.[1][2] Pro první nahrávky pro gramofonovou firmu Esta, kde natočily několik nahrávek, jak sólových, tak i s kmenovým zpěvákem firmy Esta Josefem M. Kamenickým přijaly jméno Tři pražská děvčátka. Svůj název si Allanovy sestry zvolily podle občanského jména skladatele Alfonse Jindry (ALfons LANger = Allan), jehož píseň Koncert nemluvňat (společně s Arnoštem Kavkou) natočily jako svoji první nahrávku s orchestrem Karla Vlacha.[3]

Začínaly v kabaretu Červená sedma, kde je objevil Karel Vlach. Vystupovaly s orchestrem Karla Vlacha, s Melody Boys R. A. Dvorského a samostatně s klavíristou Leopoldem Korbařem. Allanovy sestry se také podílely na inscenaci muzikálu Divotvorný hrnec.

Po skončení války se trio rozšířilo na kvartet a soubor vystupoval v obsazení: Jiřina Salačová, Máša Horová, Věra Kočvarová,[2] Božena Portová. V letech 1946–1948 zpívala v kvartetu také Věra Holotíková (později Holotíková-Krumniklová). V té době nahrávaly na gramodesky jak sólově (Země zpěvu, Svět je veselý, Za modrým obzorem) či doprovázely např. Václava Irmanova (Sweet and Lovely; Straighten up and fly Right), vše stále za spolupráce s orchestrem Karla Vlacha. Po příchodu Rudolfa Cortése na místo stálého zpěváka do Vlachova orchestru v roce 1948 začaly doprovázet i jeho, zvláště populárními se staly koncem čtyřicátých let Písnička o Číňánkovi či Starý mlýn. V té době se vzdala své kariéry Jiřina Salačová a na její místo přišla Blažena Lázničková. V této sestavě soubor vydržel až do roku 1955, kdy se rozešel, Věra Kočvarová a Blažena Lázničková zpívaly necelé tři roky ještě ve Vokálním kvintetu Vlachova orchestru, který založil a vedl Lubomír Pánek. Toto uskupení se později stalo základem slavného Vokálního souboru Lubomíra Pánka, později s Pánkovci spolupracovala i Jiřina Salačová. Naposled se soubor sešel v roce 1967 při natáčení Podskalského komedie Ta naše písnička česká.[1] Poslední žijící členkou byla Věra Holotíková (1924–2018).