Sergej Petrovič Borodin

Narodil se v Moskvě jako syn šlechtice. Jeho matka pocházela z knížecího rodu Tatar Kasimov. Mládí strávil ve městě Tula v provincii Tula Beljow. Brzy začal s psaním a jeho první básně byly publikovány již v roce 1922 v almanachu Rubeschi (Рубежи). Od roku 1922 do roku 1926 navštěvoval literární a umělecký institut (Высший литературно-художественный институт) v Moskvě.

V letech 1923 až 1926 se účastnil vědeckých výprav do Střední Asie- Kazachstánu, Tádžikistánu, Arménie, na Pamír. Odtud čerpá náměty historických próz, zejména z období mongolského vpádu do Ruska. Vznikl tak román, který vyšel i v češtině, pod názvem Dmitrij Donský (Дмитрий Донской). V tomto románě líčí boje se Zlatou hordou, boje ruského lidu proti Tatarům ve 14. století. Za tento román získal státní cenu. Do roku 1941 psal pod pseudonymem Amir Sargidžan. V roce 1951 se přestěhoval do Taškentu.

Jeho prvním otištěným románem v roce 1932 byla Poslednjaja Buchara (Последняя Бухара), následoval román Jegiptjanin (Египтянин) v roce 1933. Ze života národů Střední Asie a Zakavkazska v době pochodů dobyvatele Timura (přelom 14. a 15. století) čerpá trilogie Hvězdy nad Samarkandem (Звёзды над Самаркандом), jež se stala velmi populární.

Na začátku 21. století se v taškentském domě, kde Sergej Petrovič Borodin žil v letech 1950-1974, nachází muzeum.

• Poslednjaja Buchara (Последняя Бухара), 1932
• Jegiptjanin (Египтянин), 1933
• Master ptic, 1934
• Dmitrij Donskoj (Дмитрий Донской), Goslitizdat 1942
• Utren'ka, Sverdlovsk, OGIZ, 1942
• Sobranie sočinenij v 5 tomach, GIChL „Taškent“, 1958
• Zvezdy nad Samarkandom (Звёзды над Самаркандом)
  • Chromoj Timur (Chromý Timur) (Хромой Тимур), 1955
  • Kostry pochoda (Vatry na pochodu) (Костры похода), 1962
  • Roman v dvuch knigach (Bleskurychlý Bajazet) (Молниеносный Баязет), 1973

• Borodin, ruský prozaik a etnograf
• Borodin Sergej