Sergej Alexandrovič Afanasjev

Sergej Alexandrovič Afanasjev (rusky Сергей Александрович Афанасьев; 30. srpna 1918 ve městě Klin, Moskevská oblast, RSFSR, SSSR13. května 2001 v Moskvě) byl sovětský politik, dlouholetý člen rady ministrů SSSR ve funkci ministra všeobecného strojírenství, ve které řídil raketový a kosmický průmysl, a poté ministra těžkého a dopravního strojírenství.

Sergej Alexandrovič Afanasjev
2. Ministr těžkého a dopravního strojírenství
Ve funkci:
8. dubna 1983  18. července 1987
PředchůdceVladimir Fjodorovič Žigalin
NástupceMinisterstvo včleněno do ministerstva těžkého, energetického a dopravního strojírenství (Vladimir Makarovič Veličko)
1. Ministr všeobecného strojírenství
Ve funkci:
2. března 1965  8. dubna 1983
PředchůdceNově vzniklé ministerstvo (po rozdělení Státního výboru pro obrannou techniku)
NástupceOleg Dmitrijevič Baklanov
Poslanec Sovětu národností Nejvyššího sovětu SSSR
Ve funkci:
1962  1989
Člen ÚV KSSS
Ve funkci:
31. října 1961  25. dubna 1989
Místopředseda rady ministrů RSFSR a předseda Sovnarchozu RSFSR
Ve funkci:
červen 1961  březen 1965
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSSS

Narození30. srpna 1918
Klin, Moskevská oblast, RSFSR
Úmrtí13. května 2001
Moskva, RSFSR, SSSR
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materMoskevská vysoká technická škola N. E. Baumana (dnes Moskevská státní technická univerzita N. E. Baumana)
ZaměstnáníKonstruktér
OceněníŘád rudé hvězdy (1945)
Stalinova cena (1952)
Řád rudého praporu práce (1956)
Leninův řád (1958)
Leninův řád (1961)
 více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Konstruktér

Sergej Afanasjev pochází z Klinu v Moskevská oblasti, po střední škole pracoval v dělnické profesi v moskevské automobilce (dnes ZiL, Závod Lichačova). Roku 1941 absolvoval Moskevskou vysokou technickou školu N. E. Baumana (dnes Moskevská státní technická univerzita N. E. Baumana), poté byl konstruktérem v dělostřeleckém závodě č. 8 v Podlipkách, byl rychle povyšován. Koncem roku 1941 byla továrna evakuována do Permu, kde pracoval do roku 1946. Za vynikající práci byl vyznamenán Řádem rudé hvězdy.[1]

Úředník

Roku 1946 přešel do Moskvy na ministerstvo výzbroje, od roku 1955 byl náčelníkem Technické správy ministerstva obranného průmyslu. Roku 1957 byl přeložen do leningradského Sovnarchozu (Rada lidového hospodářství) na post místopředsedy, následující rok byl jmenován předsedou rady.[1]

Ministr

Roku 1961 se vrátil do Moskvy, zaujal funkci náměstka předsedy ruské vlády a předsedy ruského Sovnarchozu. Koncem téhož roku byl zvolen do ÚV KSSS (členem strany byl od roku 1943). Příští rok byl zvolen poslancem Sovětu národností Nejvyššího sovětu SSSR, jeho volební obvod se nalézal v prvním volebním období v Čečeno-ingušské ASSR, později (od roku 1966) ve Sverdlovsku.[1][2][3]

V březnu 1965 byl Státní výbor pro obrannou techniku rozdělen na ministerstvo obranného průmyslu a ministerstvo všeobecného strojírenství. Vedoucím druhého úřadu byl jmenován Sergej Afanasjev, v jeho čele zůstal 18 let. Ministerstvo řídilo práci podniků raketového a kosmického průmyslu a koordinovalo vědeckovýzkumné práce v rezortu.[4]

V dubnu 1983 byl přeložen na ministerstvo těžkého a dopravního strojírenství, v čele ministerstva stál do června 1987. Poté byl konzultantem ministerstva obrany a od roku 1992 RKK Eněrgija. Roku 1989 byl odvolán z ÚV a odešel z Nejvyššího sovětu.[1]

Sergej Afanasjev zemřel 13. května 2001. Pochován je na Novoděvičím hřbitově v Moskvě.[1]

Reference

  1. SIMONOV, A. A. Герои Страны [online]. [cit. 2009-04-20]. Kapitola Афанасьев Сергей Александрович. Dostupné online. (rusky)
  2. HIRSCHKOWITZ, Nafthali, a kol. Справочник по истории Коммунистической партии и Советского Союза 1898 - 1991 [online]. [cit. 2009-07-10]. Kapitola Депутаты Верховного Совета СССР VI-го созыва 1962 - 1966. [dále jen Hirschkowitz]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (rusky)
  3. HIRSCHKOWITZ. [cit. 2009-07-10]. Kapitola Депутаты Верховного Совета СССР VII-го созыва 1966 - 1970.
  4. ARGUTINSKIJ, D. Юбилей С.А. Афанасьева. Новости космонавтики [online]. 1998-10 [cit. 2009-7-10]. Roč. 1998, čís. 19–20. Dostupné online. ISSN 1561-1078. (rusky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.