Sen noci svatojánské (Britten)

Sen noci svatojánské (originální název A Midsummer Night's Dream) Op. 64, je opera Benjamina Brittena o třech dějstvích a čtyřech obrazech. Libreto na námět stejnojmenné divadelní hry Williama Shakespeara napsal skladatel a Peter Pears. Opera byla poprvé uvedena dne 11. červen 1960 na hudebním festivalu v Aldenburghu.

Sen noci svatojánské
A Midsummer Night's Dream
scéna Michaela Levina na 19. hudebním festivalu v Pekingu
Základní informace
SkladatelBenjamin Britten
LibretistaBenjamin Britten
a Peter Pears
Počet dějství3
Originální jazykangličtina
Literární předlohaWilliam Shakespeare: Sen noci svatojánské
Premiéra11. červen 1960
Aldeburgh Festival
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osoby a jejich obsazení při premiéře

Role hlasový obor obsazení při premiéře,
11. června 1960
(Dirigent: Benjamin Britten
režisér: John Cranko)
Oberon, král elfů kontratenor Alfred Deller
Tytania, královna víl koloraturní soprán Jennifer Vyvyan
Puck (Puk neboli Vtipálek Robin) mluvená role Leonide Massine II
Cobweb (Pavučinka) chlapecký soprán Kevin Platts
Mustardseed (Hořčička) chlapecký soprán Robert McCutcheon
Moth (Prášek) chlapecký soprán Barry Ferguson
Peaseblossom (Hrášek) chlapecký soprán Michael Bauer
Lysander, zprvu zamilovaný do Heleny, zamiluje se do Hermie tenor George Maran
Demetrius, zprvu zamilovaný do Hermie, zamiluje se do Heleny baryton Thomas Hemsley
Hermia, zamilovaná do Lysandera mezzosoprán Marjorie Thomas
Helena, zamilovaná do Demetria soprán April Cantelo
Theseus, vládce starořeckých Athén bas Forbes Robinson
Hippolyta, královna Amazonek, manželka Théseova kontraalt Johanna Peters
Bottom (Mikuláš Klubko), tkadlec basbaryton Owen Brannigan
Quince (Petr Poříz), tesař bas Norman Lumsden
Flute (František Píšťala), měchař tenor Peter Pears
Snug (Fortel), truhlář bas David Kelly
Snout (Tomáš Hubička), dráteník tenor Edward Byles
Starveling (Robin Střízlík), krejčí baryton Joseph Ward

Srtučný obsah opery

První jednání

V kouzelném lese u Athén se setkávají královna víl Titania a král elfů Oberon. Oberon požaduje po Titanii navrácení svého pážete, které Titania odmítá. Oberon proto posílá svého služebníka Puka, aby královnu očaroval tak, aby se zamilovala do prvního člověka nebo zvířete, které spatří po probuzení. Do kouzelného lesa přichází také Lysander s Hermií, kteří uprchli před rozhodnutím Hermiina otce, který jejich sňatku nepřeje a chce, aby si vzala Demeteria. Spoučasně přicházejí do kouzelného lesa také Demeterius a Helena. Oberon vyslechne rozhovory milenců a nařídí Pukovi, aby je také očaroval .

Do lesa ve stejnou noc dorazí i skupina ochotnických herců, kteří zde chtějí nazkoušet drama Pyramus a Thisbe, které by chtěli předvést na svatbě Thísea a Hippolyty.

Puk začaruje Klubka do osla a prostřednictvím kouzla se do něj zamiluje Titania. Ostatní herci se v hrůze rozeběhnou po lese. Díky Pukově omylu se zamiluje Lisander do Hermie a Demeterius do Heleny. Všechny osoby nakonec v kouzelném lese usnou.

Třetí jednání

Oberon probouzí Titanii, která má pocit, že měla velmi nepříjemný sen. Puk mezitím dal Klubkovi zpět lidskou podobu, Klubko se konečně znovu setkává se svými kumpány.

Proměna (čtvrtý obraz)

Probíhá trojnásobná svatba: Theseus si bere za manželku Hippolitu, Lisander Hermii a Demeterius Helenu. Na slavnosti divadelní soubor řemeslníků předvádí svou hru Pyramus a Thisbe a společnost se skvěle baví jejich nešikovností. Po závěrečném tanci odcházejí Titania, oberon s elfy a vílami zpět do kouzelního lesa.

Inscenační historie

Opera byla poprvé uvedena dne 11. červen 1960 na hudebním festivalu v Aldenburghu v sále pro 300 diváků. Dirigoval ji sám skladatel a režii měl John Cranko.

V roce 1991 operu nastudoval režisér Robert Carsen pro Operní festival v Aix-en-Provence. Scénu a kostýmy navrhl Michael Levine.[1] Tato produkce byla v roce 2015 obnovena v ko-produkci s divadlem Opéra de Lyon a po festivalovém představení uvedena na různých scénách na celém světě (Lyon, Londýn,[2][3] Filadelfie,[4] Peking[5] ...)

Odkazy

Reference

  1. FABRE, Jeremy. Le Songe d'une nuit d'été (1991). Festival International d'Art Lyrique d'Aix-en-Provence [online]. 2015-04-02 [cit. 2019-10-27]. Dostupné online. (francouzsky)
  2. REED, Peter. English National Opera – Robert Carsen’s production of Britten’s A Midsummer Night’s Dream; conducted by Alexander Soddy. www.classicalsource.com [online]. www.classicalsource.com [cit. 2019-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
  3. HUGILL, Robert. Robert Carsen's A Midsummer Night's Dream returns to ENO. Opera Today [online]. [cit. 2019-10-27]. Dostupné online.
  4. GOULD, Susan. Carsen's Dream conquers a new fan base in Philadelphia. bachtrack.com [online]. Bachtrack : The classical music website [cit. 2019-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Britten Opera ‘A Midsummer Night’s Dream’ makes China debut - Global Times. www.globaltimes.cn [online]. [cit. 2019-10-27]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.