Selekce (muzeologie)
Selekce představuje první fázi muzealizačního procesu, který je zahájen určením objektu muzealizace. Muzeologická selekce znamená výběr z celku, její primární funkce je funkce poznávací. Hlavní náplní selekce je určení potenciální ho nositele muzeality (muzeálie). Selekce se orientuje na takové prvky muzealizace, které mají evoluční význam. Spočívá v izolaci a separaci muzeálie, která je vyjmuta ze svého primárního kontextu (původní prostředí). Pro zachování muzeality je nezbytné provést při selekci i průvodní dokumentaci tohoto primárního kontextu.
Dělení selekce
- Pasivní dokumentace – jedná se o selekci zaměřenou na získávání předmětů dochovaných z minulosti. Jelikož nelze dokumentovat primární kontext těchto předmětů, existuje nebezpečí zkreslení informací a muzealita není celistvá;
- Aktivní selekce – pokud dokumentujeme současnost, provádíme aktivní selekci. Při této činnosti již máme možnost vybrat nejvhodnější potenciální muzeálii a zachytit ji co nejautentičtěji v jejím primárním kontextu. Aktivní selekce se dělí na:
- prvotní aktivní selekce – jedná se o výběr předmětů do muzea, vyjmutí potenciálních muzeálií z primárního kontextu. Tento selekční proces, často označovaný jako sbirkotvorný proces, obsahuje podle Josefa Beneše tři fáze:
- přípravná fáze – nejprve je nutné zorientovat se ve sbírkovém fondu, kriticky zhodnotit stávající stav sbírky a podle toho si určit sbírkotvorný plán;
- průzkumná fáze – posléze se dělá průzkum terénu, ve kterém chceme provést sběr předmětu, mimo jiné se dooporučuje navázat kontakt s místními obyvateli;
- realizační fáze – finálně se přistoupí k vlastnímu sběru, pořízení průvodní dokumentace, zapsání předmětu do evidence muzea;
- druhotná aktivní selekce – probíhá v muzeu, jedná se o přebírání již získaných, zapsaných předmětů. Při tomto typu aktivní selekce dochází k vyřazování předmětů (=deakcese) jak evidenční tak fyzické, a to z důvodů neupotřebitelnosti a přebytečnosti (= rozpad materiální podstaty), ztráty muzeality, změny sbírkového programu či chybějící dokumentace.
- prvotní aktivní selekce – jedná se o výběr předmětů do muzea, vyjmutí potenciálních muzeálií z primárního kontextu. Tento selekční proces, často označovaný jako sbirkotvorný proces, obsahuje podle Josefa Beneše tři fáze:
Bibliografie
- STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Úvod do studia muzeologie. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-1272-2.
- BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. Opava: Slezská univerzita, 1997. ISBN 80-901974-3-4.
- DOLÁK, Jan. Dokumentace doma i ve světě. In: Teorie a praxe – dokumentace současnosti : sborník z odborného semináře. 1. vyd. Brno: Technické muzeum v Brně, 2006. ISBN 80-86413-31-4. S. 4–20.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.