Schiermonnikoog
Schiermonnikoog (západofrísky Skiermûntseach) je nizozemský ostrov, patřící do Západofríských ostrovů. Administrativně patří k nizozemské provincii Frísko. Rozloha ostrova je 40,54 km², s přináležící plochou moře celkem 158,52 km². Na ostrově leží stejnojmenná obec a národní park.
Schiermonnikoog | |
---|---|
satelitní snímek ostrova | |
Schiermonnikoog | |
Stát | Nizozemsko |
Topografie | |
Zeměpisné souřadnice | 53°29′21″ s. š., 6°12′8″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o ostrově pochází z roku 1440. Nejstarším známým majitelem bylo cisterciácké opatství v Klaarkamp blízko Rinsumageast na pevnině. Ostrov měl tehdy prokazatelně jiný tvar a ležel severněji, mořskou činností se plochý písečný ostrov během staletí pozvolna přesouvá jihovýchodně. Během reformace, v roce 1580, přešel do majetku státu Frísko, který jej kolem roku 1640 prodal bohaté rodině Stachouwerů. Dalších tři sta let zůstal v soukromém vlastnictví. Kolem roku 1700 bylo na ostrově několik vesnic. Westerburen, největší z nich, podlehla postupujícímu moři a východně od něj byl založen Oosterburen, dnešní obec Schiermonnikoog. V roce 1859 Stachouwerovi prodali ostrov Johnu Erikovi Banckovi z Haagu. Ten začal písečné duny osazovat porosty kamýše, aby je stabilizoval a vybudoval pobřežní hráz. V roce 1878 od něj koupil ostrov německý šlechtic Hartwig Arthur van Bernstorff-Wehningen. Během druhé světové války byl ostrov okupován německými vojsky a opevněn jako součást Atlantického valu. Spojeneckými vojsky byl osvobozen až 11. června 1945 jako poslední území v Evropě. Po válce byl ostrov nizozemskou vládou zkonfiskován a stal se samostatnou obcí v rámci Fríska.
Cestovní ruch
Hlavním zdrojem příjmů je cestovní ruch. Většina ostrova, zejména východní část, je národním parkem s písečnými dunami. Hnízdí zde řada druhů ptáků, v době hnízdění je proto přístup omezen. Dopravu zajišťují trajekty z pevniny z města Lauwersoog, není dovolena přeprava aut. Běžným dopravním prostředkem po ostrově je jízdní kolo. Za odlivu je možno dojít na ostrov z pevniny pěšky po mořském dně.
Odraz v kultuře
Na ostrov byl zasazen děj kriminálního románu Ostrov šedých mnichů z roku 2015 od Michaely Klevisové.[1] Název knihy vycházel z překladu slova „Schiermonnikoog“ – „schier“ je archaické označení šedé barvy odkazující na oděv cisterciáckých mnichů žijících na ostrově, „monnik“ znamená „mnich“ a „oog“ je jedno z pojmenování „ostrov“. Název Schiermonnikoog tak znamená ostrov šedých mnichů.[2][3]
Reference
- CERMANOVÁ, Lucie. Ostrov šedých mnichů (Michaela Klevisová). Centrum DETEKTIVKY [online]. 2015-09-07 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online.
- Dutch destinations: get away from it all on the island of Schiermonnikoog. DutchNews.nl [online]. 2020-05-26 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- Schiermonnikoog travel [online]. Lonely Planet [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Schiermonnikoog na Wikimedia Commons
- Schiermonnikoog – oficiální stránky (nizozemsky)
- Turismus Schiermonnikoogu – oficiální stránky (nizozemsky) (anglicky) (německy)