Sasanka koňská
Sasanka koňská (Actinia equina) patří mezi žahavce, do skupiny sasanky. Sasanka udržuje symbiózu s rakem poustevníčkem. Je jednou z hojných sasanek ve skalnatých mořských jezírkách v hloubce kolem 20 m a s teplotou 18 - 23 °C. Válcovité tělo dosahuje délky asi 2,5 cm. Kolem přijímacího otvoru má velké množství ramen se žahavými buňkami. Žije v příbojové zóně a je velmi pevně přichycena k podkladu. Ramena dovede při odlivu zatáhnout a vypadá jako červená bábovka. U některých druhů sasanek se vyskytuje spolužití s jinými živočichy, např. s korýši. Rozmnožuje se dělením. Jako potravu má drobné vodní živočichy.
Sasanka koňská | |
---|---|
Sasanka koňská | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Oddělení | dvojlistí (Diblastica) |
Kmen | žahavci (Cnidaria) |
Třída | korálnatci (Anthozoa) |
Řád | sasanky (Actiniaria) |
Čeleď | sasankovití (Actiniidae) |
Rod | sasanka (Actinia) |
Binomické jméno | |
Actinia equina Linnaeus, 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Symbióza
Sasanka koňská se usadí na ulitu raka, který ji přenáší z místa na místo a tím i k potravě, sasanka na oplátku raka chrání svými žahavými buňkami před jinými živočichy, takže je to výhodné pro oba živočichy.[zdroj?!]
Vzhled Mnoho mořských sasanek se podobá spíše pestrobarevným rostlinám než živočichům.
Způsob života Některé se zakotvují v písku, ale většina, jako sasanka koňská, tráví svůj čas připevněny k pevnému podkladu-obvykle ke skalám. Četná ramena používají k chytání drobných živočichů plovoucích kolem. Sasanka koňská žije v pobřežním přílivovém pásmu a za odlivu se často ocitne mimo vodu. Je však odborníkem na přežívání mimo vodu. Když nastane příliv vysune znovu ramena a tělní dutiny naplní vodou, což zabraňuje vyschnutí sasanky po odlivu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sasanka koňská na Wikimedia Commons
- Taxon Actinia equina ve Wikidruzích