Sarah Waters

V 80. letech 19. století se mladinká Nancy Astleyová, dcera venkovského obchodníčka s ústřicemi, zamiluje do hvězdy londýnského kabaretu Kitty Butlerové, jež se na svá vystoupení převléká za muže a zpívá mužské písně. Nancy nevynechá jediné představení, až si jí Kitty všimne, a ona se stane její garderobiérkou. To jsou počátky jejich společného milostného života i společné kabaretní kariéry.[4] Na motivy knihy vytvořila britská stanice BBC v roce 2002 trojdílný televizní film, režírovaný Andrewem Davisem. Sama autorka uvádí: „Ze všech mých knih je právě tahle nejvíc lesbická. Hrdinka v ní objevuje svou sexualitu a hledá partnerku. Lesbické scény jsou tam zásadní, ale co je trochu legrační, vznikaly neplánovaně, až při psaní. Nálepku lesbický román v této souvislosti sama často používám.“ [2]

Druhá autorčina kniha byla vydána roku 1999. Děj se opět odehrává ve viktoriánském Londýně, tentokrát v prostředí ženské věznice a prostřednictvím hlavní hrdinky Margaret odhaluje pro viktoriánskou éru typický spiritualismus. Kniha vyhrála Cenu pro Lesbian and Gay Fiction a také cenu pro Mladého spisovatele roku deníku Sunday Times. Roku 2008 na její motivy vznikl televizní film.[1]

Kniha z roku 2002 opět popisuje milostnou zápletku mezi dvěma ženami. Děj se odehrává v prostředí londýnské spodiny. Kniha byla nominována na Man Booker Prize a stejně jako předchozí díla byla i zfilmována.[1] Zajímaly mě ty okolnosti, které nejsou známy - jak to tehdy bylo s pornografií, s prostitucí, se sexuálním podsvětím. A když jsem napsala svůj debut Špičkou jazyka, chtěla jsem se tou dobou zabývat ještě dál, protože mi stále připadala bohatá, a tak jsem napsala i Vzájemnou přitažlivost a Zlodějku.[5]

Tato kniha se od ostatních liší jednak prostředím, ve kterém se odehrává, jednak svou strukturou. Děj je zasazen do II. světové války a popisuje příběh muže a tří žen a způsob, jakým se vyrovnávají s válkou. Nečekanou změnu autorka vysvětluje: „Miluju viktoriánské období, ale zároveň jsem toužila vyzkoušet něco nového. Chtěla jsem napsat něco o čtyřicátých letech, o proměnách ve společnosti, jež se udály. A když jsem začala a měla vymyšlené některé postavy, rozhodla jsem se vystavět celý příběh v opačném pořadí, zaměřit se na emocionální vývoj postav.“[6] Román byl adaptován pro televizi a vysílán na BBC2 v červenci 2011.

Malý vetřelec je prvním autorčiným románem, v němž nevystupují homosexuální postavy. Děj se opět odehrává na konci první poloviny 20. století a kombinuje v sobě napětí duchařských historek s realistickým popisem sociálních změn, které 20. století přineslo. I tato kniha byla nominována na Man Booker Prize.[1] Autorka sama ke knize řekla: „Souvisí to právě s prací na Noční hlídce, ve které jsem se zabývala čtyřicátými lety a tím, co provedla válka s britskou společností. Jedním z následků bylo zemětřesení v britském třídním systému, který byl vždy nedílnou součástí společnosti. Nižší, dělnické vrstvy získaly díky válce sebedůvěru, čímž se cítila ohrožená střední vrstva, protože přicházela o peníze. Starý způsob života se překotně proměnil, a třebaže je to na první pohled docela nudná doba, pod povrchem se skrývá velké napětí. A právě spojení zjevné nudy a vření pod povrchem mě přitahovalo.“[2]