Sangvinik

Sangvinik je jeden ze čtyř druhů temperamentu, stabilní extrovert. Tělní tekutina, která ho ovlivňuje, je krev (lat. sanguis). Je společenský, přístupný, činorodý, veselý, bezstarostný, živě reagující, nenucený, čilý, hovorný a optimista. Názorově a emočně je však nestálý, prožívá povrchně a krátce.[1] Bývá schopným podřízeným. Z hlediska neurovědy u sangvinika probíhá silný vzruch a silný útlum.

Čtyři temperamenty (flegmatik, cholerik, sangvinik, melancholik)

Zápory

Pouští se do mnoha věcí, které pak nemůže dotáhnout do konce. Příliš mluví, je rozvláčný a často a rád přehání. Je povrchní. Neumí se soustředit. Nevydrží v klidu. Je přehnaně soutěživý. Vždy musí vyhrát. Těžce mu docházejí souvislosti. Neumí pochopit jiný pohled na věci, kromě toho svého. Často podceňuje jiné lidi.

Klady

Sangvinik má rád společnost. Je citový, emocionální, senzitivní, expresívní, afektový a okázalý, dokáže vše přeměnit v legraci. Nachází v životě spoustu vzrušení a dokáže své zážitky zajímavě vyprávět. Je vždy vstřícný a optimistický. Již od dětství bývá zvědavý a veselý, dokáže si hrát se vším, co je při ruce, miluje přítomnost ostatních. Rád je středem pozornosti. Je pro něj přirozený fyzický kontakt s ostatními lidmi, doteky, objetí. Má vrozený smysl pro dramatičnost a může být vynikajícím hercem. Sangvinik má naivní povahu a i v dospělosti si zachovává dětskou prostotu. Je tvůrčí. Má rád veliké skupiny lidí.

Reference
  1. Říčan, Psychologie osobnosti. Str. 96nn.

Literatura
  • P. Říčan, Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1972

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.