2S3 Akacija
2S3 Akacija je sovětské, resp. ruské samohybné dělo, počátky jehož vývoje spadají do přelomu 60. a 70. let 20. století.
2S3 Akacija | |
---|---|
Typ vozidla | Samohybné dělo |
Země původu | Sovětský svaz |
Historie | |
Výrobce | Uraltransmaš |
Návrh | 1967 |
Období výroby | 1967–1993 (2S3, 2S3M a 2S3M1) |
Ve službě | 1971 – dosud |
Základní charakteristika | |
Posádka | 4 |
Délka | 7,77 m |
Šířka | 3,25 m |
Výška | 3,05 m |
Hmotnost | 27,5 t |
Pancéřování a výzbroj | |
Pancéřování | 15 - 30 mm |
Hlavní zbraň | 1 × houfnice D-22 L/27 ráže 152 mm |
Sekundární zbraně | kulomet PKT ráže 7,62 mm |
Pohon a pohyb | |
Pohon | Vzduchem chlazený, vznětový, vidlicový dvanáctiválec V-59 383 kW (520 k) |
Odpružení | torzní tyče |
Max. rychlost | 63 km/h |
Poměr výkon/hmotnost | 18,9 hp/t |
Dojezd | 500 km |
Tento typ samohybného děla má otočnou věž s nabíjecím automatem. Hlavní zbraní je 152 mm kanón 2A33. Poprvé bylo bojově nasazeno v afghánské válce, kde prokázalo svoji efektivnost.
Další technická data
- 152mm houfnice 2A33 (zásoba munice – 46 ks)
- hmotnost tříštivo-trhavého náboje: 43,56 kg
- maximální dostřel: 17 300 m
- náměr: −4° až +60°
- odměr: 360°
- kadence: 4 výstřely /min
- 7,62 mm kulomet PKT (zásoba munice – 1 500 ks)
- objem palivových nádrží: 830 l
Uživatelé
- Alžírsko: cca: 25 až 35
- Angola: 4
- Arménie: 28
- Bělorusko: 168
- Bulharsko:5
- Etiopie: 10
- Gruze: 13
- Maďarsko: 18
- Kazachstán: 150
- Libye: 168
- Náhorní Karabach
- Jižní Osetie: 42
- Rusko: 1402 v aktivní službě, 1600 v záloze.
- Sýrie: 50
- Turkmenistán: 16
- Ukrajina: 500
- Uzbekistán: 18
- Vietnam: 30
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2S3 Akacija na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.