Program Saljut

Saljut (rusky Салю́т; „pozdrav“) byl sovětský program kosmických stanic a také název jednotlivých stanic tohoto programu. Program Saljut později nahradil z něho vycházející program Mir.

Nákres stanice Saljut 4

Popis

Postupně vylepšovaná řada orbitálních stanic Saljut byla vypouštěna sovětskou nosnou raketou Proton-K, která určovala rozměry a hmotnost těchto stanic. Stanice byly o hmotnosti cca 18 900 kg, délce 15,5 metru a průměru 4,15 metru. Objem obyvatelných částí byl téměř 100 m³. Jednotlivé varianty byly postupně vylepšovány.

Saljut 3 a Saljut 5 měly návratové pouzdro, které dopravilo vzorky výzkumů na Zemi. Stanice Saljut 6 a Saljut 7 byly vybaveny dvěma spojovacími uzly, které umožňovaly, aby stanice hostila dvě transportní lodě Sojuz nebo byla zásobována nákladními loděmi Progress.[1]

Stanice se účastnily vojenského programu Almaz, při kterém se mapoval povrch Země. Toto využití však v tehdejší době sovětské autority nepotvrdily.

Seznam sovětských orbitálních stanic Saljut
Název stanice Start Zánik Počet dní na orbitě Z toho s posádkou Celkový počet členů posádky Návštěvy pilotovaných lodí Návštěvy nepilotovaných lodí Hmotnost kg
Saljut 1 19. duben 1971 11. říjen 1971 175 24 3 2 0 18 425
Saljut 2 3. duben 1973 28. květen 1973 54 0 0 0 0 18 500
Saljut 3 24. červen 1974 25. leden 1975 213 15 2 1 0 18 500
Saljut 4 26. prosinec 1974 3. únor 1977 770 92 4 2 1 18 500
Saljut 5 22. červen 1976 8. srpen 1977 412 67 4 2 0 19 000
Saljut 6 29. září 1977 29. červenec 1982 1 764 683 33 16 14 19 000
Saljut 7 19. duben 1982 8. únor 1991 3 216 816 26 12 15 19 000

Odkazy

Reference
  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 292.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.