SMS Scharnhorst

SMS Scharnhorst byl pancéřový křižník německého císařského námořnictva stejnojmenné třídy. Byl dokončen v říjnu 1907 v loděnicích Blohm & Voss. Projekt byl větší, rychlejší a lépe vyzbrojený než předcházející třída Roon s podobným pancéřováním. Scharnhorst a jeho sesterská loď Gneisenau byly v první světové válce součástí německé Východoasijské eskadry admirála von Spee. Nejprve na hlavu porazily britskou eskadru v bitvě u Coronelu, aby už o měsíc později byly oba potopeny v bitvě u Falklandských ostrovů.

Základní údaje
Typ: pancéřový křižník
Třída: Scharnhorst
Jméno podle: Gerhard von Scharnhorst
Objednána: 1905
Zahájení stavby: 22. března 1905
Spuštěna na vodu: 23. března 1906
Uvedena do služby: 24. října 1907
Osud: potopen v bitvě u Falklandských ostrovů
Souřadnice: 54°40′0″ j. š., 55°51′0″ z. d.
Takticko-technická data
Výtlak: 12 985 t
Délka: 144,6 m
Šířka: 21,6 m
Ponor: 8,37 m
Pohon: tři parní stroje s trojčitou expanzí
19,000 kW; 26,000 ihp
Palivo: uhlí
Rychlost: 22,5 uzlu (42 km/h)
Dosah: 4800 nám. mil
Posádka: 52 důstojníků
788 námořníků
Pancíř: paluba 55 mm
boky až 150 mm
velitelská věž 170 mm
Výzbroj: 8× 210 mm
6× 150 mm
18× 88 mm
4× 45 cm torpédomet

Konstrukce

Výtlak 137 metrů dlouhého plavidla činil 11 600 t. K jeho provozu bylo třeba 765členné posádky. Hlavní výzbroj lodí tak tvořilo osm 210mm kanónů (o čtyři více než u předchozí třídy Roon), z nichž čtyři z nich byly ve dvou dvouhlavňových věžích a čtyři v kasematech. Sekundární ráži představovalo šest 150mm kanónů v kasematech. Lodě dále nesly osmnáct 88mm kanónů a čtyři torpédomety ráže 450 mm.[1] Pancéřován byl bočním pancéřovým pásem o síle 150 mm a pancéřovou palubu o síle 55 mm. Rovněž velitelská věž byla chráněna, tentokrát pancířem o síle 170 mm. Scharnhorst poháněly tři trojexpanzní parní stroje o výkonu 19000 kW, roztáčející trojici lodních šroubů. Nejvyšší rychlost dosahovala rychlost 23,5 uzlu. Operační radius byl 4800 námořních míl při rychlost okolo 14 uzlů.[2]

Osud

Scharnhorst byla vlajkovou lodí německé Východoasijské eskadry viceadmirála von Spee. Eskadra se 1. listopadu 1914 střetla v bitvě u Coronelu s britskou eskadrou, kterou jednoznačně porazila. Scharnhorst v bitvě potopil britský pancéřový křižník HMS Good Hope. Britové poté do oblasti vyslali mnohem větší síly a se Speeovou eskadrou se znovu střetli v bitvě u Falkland, ve které měly naopak převahu oni. Scharnhorst byl ve střetnutí potopen palbou britských bitevních křižníků HMS Invincible a HMS Inflexible během svého pokusu krýt ústup německých lehkých křižníků. Zahynula celá posádka včetně velitele eskadry admirála von Spee.[3]

Nález vraku

Dne 4. prosince 2019 byl zachovalý vrak Scharnhorstu objeven pracovníky společnosti Maritime Heritage Trust, která usiluje o lokalizace vraků všech plavidel potopených v bitvě u Falkland. První neúspěšný pokus o jeho lokalizaci přitom proběhl už v prosinci 2014. Roku 2019 bylo hledání obnoveno pomocí plavidla Seabed Constructor vybaveného čtyřmi podmořskými drony. Vrak byl, po třech dnech pátrání, objeven 98 námořních mil jihovýchodně od Port Stanley v hloubce 1610 metrů.[4]

Odkazy

Reference

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 140. (česky)
  2. DREADNAUGHTZ. naval encyclopedia [online]. 2017-05-30 [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 157.
  4. WWI German battlecruiser wreck discovered off Falkland Islands [online]. Navaltoday.com, rev. 2019-12-05 [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.