SMS Kaiser Karl der Große

SMS Kaiser Wilhelm der Große byla německá bitevní loď (predreadnought) třídy Kaiser Friedrich III. postavená pro německé císařské námořnictvo. Jméno dostala podle císaře Karla Velikého a její stavba probíhala v Hamburku v loděnici Blohm und Voss, kde byl její kýl položen v září 1898 a v říjnu 1899 byla spuštěna na vodu. Stávka v loděnici a náhodné najetí na mělčinu zpozdily dokončení až do února 1902, čímž se stala poslední lodí své třídy, která vstoupila do služby. Vyzbrojena byla čtyřmi děly ráže 240 mm (9,4 palce) ve dvou dělových věžích po dvou a dosahovala maximální rychlost 17,5 uzlů (32,4 km/h; 20,1 mph).

Základní údaje
Typ:	predreadnought
Třída:	Kaiser Friedrich III.
Jméno podle:	Karel Veliký
Zahájení stavby:	17. září 1898
Spuštěna na vodu:	18. října 1899
Uvedena do služby:	4. února 1902
Osud:	Sešrotována v roce 1920
Takticko-technická data
Výtlak:	11 785 t (plný)
Délka:	125,3 m
Šířka:	20,4 m
Ponor:	7,89 m
Pohon:	12 × kotel, 3 parní stroje s trojčitou expanzí, tři lodní šrouby 12 822 ihp (9 561 kW)
Rychlost:	17,5 uzlu (32,4 km/h; 20,1 mph)
Dosah:	3 420 nám. mil (6 330 km; 3 940 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
Posádka:	39 důstojníků 612 námořníků
Pancíř:	Pás: 150-300 mm Paluba: 65 mm Věže: 250 mm Kasematy: 150 mm Velitelská věž: 250 mm
Výzbroj:	4 × 240 mm SK L/40 18 × 150 mm SK L/40 12 × 88 mm SK L/30 12 × 37mm kanón 6 × 450mm torpédomety
Operační nasazení
Nasazení:	První světová válka

Kaiser Karl der Grosse sloužil u floty aktivně až do roku 1908 a v době míru se účastnil běžné rutiny cvičných plaveb a manévrů. Od roku 1908 vstupovaly do služby nové bitevní lodě typu dreadnought, čímž byl Kaiser Karl der Grosse z aktivní služby vyřazen a umístěn do záložní divize. Po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 byl vrácen do aktivní služby zpět jako loď pobřežní obrany u V. bitevní eskadry, ačkoli v únoru 1915 byl znovu převeden do zálohy. Kaiser Karl der Grosse pak krátce sloužil jako cvičná loď a ukončil svou kariéru jako vězeňská loď pro válečné zajatce ve Wilhelmshavenu. Po německé porážce v listopadu 1918 byla prodána do šrotu a v roce 1920 sešrotována.