S.M.A.R.T.

Poruchy pevných disků můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií:

Předvídatelné poruchy

Předvídatelné poruchy většinou gradují postupem času (například mechanické opotřebení). Monitorovací zařízení umí zjistit tyto problémy a signalizovat jejich stav, podobně jako kontrolka na palubní desce auta signalizuje přehřátí motoru. Toto monitorování může pomoci předejít daným problémům, nebo umožnit jejich nápravu dříve, než bude příliš pozdě.

Nepředvídatelné poruchy

Nepředvídatelné poruchy nastávají náhle, bez předchozích náznaků. Důvod může být různý, od poškození elektroniky disku, po fyzickou destrukci (např. vlivem silných otřesů - pád disku a podobně).

Mechanické poškození je zodpovědné za 60 % všech selhání.[1] Většině těchto poruch, ale předchází množství indikátorů, jako například zvýšené zahřívání disku, zvýšený hluk, problémy s čtením či zápisem dat, zvyšující se počet poškozených sektorů, a podobně. Při opakovaném monitorování těchto příznaků lze tedy s nezanedbatelnou pravděpodobností určit, zda vývoj hodnot značí blízkou poruchu.

Zaměstnanci firmy Google ve své práci zjistili několik parametrů disku, které mají skutečně úzký vztah k poruchám disků, nicméně dle jejich měření odhady, založené čistě na S.M.A.R.T. atributech jsou zřídkakdy užitečné pro předpověď selhání individuálního disku. Při nasazení na rozsáhlejší populaci disků je jejich vypovídací hodnota vyšší, ale pro vytvoření spolehlivého modelu předpovědí nejsou tyto informace samy o sobě dostačující. Tvůrci práce dále poukazují například na to, že vyšší teplota, nebo časté užívání nemají zřejmě tak velký vliv, jak bylo dříve naznačováno.[2]

Příklady poruch a jejich indikátorů:

První monitorovací technologie byla představena IBM v roce 1992 v jejich diskových polích IBM 9337 používajících SCSI-2 disky. Tato technologie byla pojmenována Predictive Failure Analysis (PFA, analýza předvídatelných poruch). Metoda spočívala v měření několika parametrů, klíčových pro spolehlivost disku, a jejich vyhodnocování ve firmwaru disku. Komunikace mezi fyzickým diskem a monitorovacím softwarem byla omezená pouze na 2 stavy: disk je v pořádku nebo disk pravděpodobně brzo selže.

Později byla firmami Compaq, Seagate, Quantum a Conner vytvořena technologie IntelliSafe. Sledovány byly parametry „zdraví“ (spolehlivosti) disku, tyto hodnoty byly přenášeny do operačního systému a zobrazovány monitorovacím softwarem. Každý výrobce disků se mohl sám rozhodnout, jaké parametry zahrne do monitorování, i jaké pro ně budou prahové hodnoty. Sjednocení bylo na úrovni protokolu komunikace mezi diskem a počítačem.

Compaq předložil svou implementaci na počátku roku 1995 komisi pro standardizaci, která technologii IntelliSafe schválila. Výsledný standard byl pojmenován S.M.A.R.T.

Nejzákladnější informace, kterou S.M.A.R.T. poskytuje, je S.M.A.R.T. status. Status nabývá pouze dvou hodnot: „prahová hodnota nepřekročena“ a „prahová hodnota překročena“. Tyto stavy jsou také často reprezentovány jako „disk je v pořádku“ a „disk selhal“ (myšleno z hlediska S.M.A.R.T. testu), respektive stav „prahová hodnota překročena“ lze reprezentovat jako relativně vysokou šanci, že disk v blízké budoucnosti selže. Předpovídané selhání může být fatální porucha, nebo také pouhé snížení výkonnosti kvůli drobným problémům.

Detailnější pohled na stav disku je možné získat prozkoumáním S.M.A.R.T. Atributů. S.M.A.R.T. Atributy byly obsaženy v některých návrzích ATA standardů, ale byly odstraněny z finálního standardu. Monitorování a interpretace S.M.A.R.T. Atributů se totiž u jednotlivých výrobců liší. Nelze tedy přímo podle atributů porovnávat disky různých výrobců, jelikož disky nemusí monitorovat stejné atributy, a nebo mají nastavené jiné interpretace a prahové hodnoty stejných atributů. Disky s podporou S.M.A.R.T. technologie mohou také umožňovat „logování“ událostí a chyb spojených s diskem. Tyto záznamy („logy“) mohou pomoci při údržbě a servisu počítače (např. určit, zda příčinou problémů s počítačem je pevný disk).

Další vlastností některých disků podporujících S.M.A.R.T. technologii, je možnost testovat daný disk (tzv. On-Self-Test), například na zjištění chyb povrchu disku (vadných sektorů). Výsledky těchto testů se také většinou ukládají do „logů“ a jejich analýzou lze zjistit stav disku.

Všechny tyto informace S.M.A.R.T. technologie slouží k minimalizování rizika ztráty dat. Smysl těchto informací spočívá v predikci selhání a umožnění zálohy dat dříve, než k němu dojde. S.M.A.R.T. technologie je technologií informační, neobsahuje prostředky k obnově dat v případě, že k selhání již došlo. To znamená, že S.M.A.R.T. technologie není nic platná v případě náhlého selhání, v případě, že informace nejsou uživatelem správně vyhodnoceny a v některých případech nemusí S.M.A.R.T. indikovat správný stav disku (disk označený jako nespolehlivý může fungovat bez vážných problémů ještě několik let a naopak).

Mezi výrobce podporující S.M.A.R.T. patří: Samsung, Seagate, IBM (Hitachi), Fujitsu, Maxtor, Toshiba, Western Digital and ExcelStor Technology.