S’-ma Kuang

S’-ma Kuang (čínsky pchin-jinem Sīmǎ Guāng, znaky zjednodušené 司马光, tradiční 司馬光; 17. listopadu 1019 – 11. října 1086, Kchaj-feng) byl čínský historik, politik a básník. Jeho vrcholným dílem byla historiografická kniha Č’-č’ tchung-ťien (Všeobsahující zrcadlo na pomoc vládě), které popisuje čínské dějiny od roku 403 př. n. l. až do roku 959. Dílo silně ovlivnilo filozofa Ču Siho, který z něj učinil základ své neokonfuciánské koncepce dějin. S’-ma Kuang byl též rádcem císaře, u dvora oponoval Wang An-Š’ovým reformám.[1] V roce 1070 byl kvůli tomu zbaven úřadu a o rok později poslán do (dobrovolného) vyhnanství v Luo-jangu. Zde se mj. věnoval zahradničení a napsal esej a několik básní o Zahradě osamělých radostí (Tu le jüan).[2] Nakonec se vrátil ke dvoru a těsně před koncem života konečně přetlačil Wangovu kliku a stanul v čele vlády, která chtěla většinu Wangových reforem zrušit, v čemž ovšem příliš neuspěl.[3]

S’-ma Kuang
Narození	1019 Sia
Úmrtí	1086 (ve věku 66–67 let) Čína
Povolání	historik, politik, spisovatel a lexikograf
Nábož. vyznání	konfucianismus
Choť	Čang Š’
Rodiče	S’-ma Čch’
Funkce	Huangmen shilang
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.