Sína Lvová

Narodila se na Královských Vinohradech jako nemanželská dcera švadleny Kamily Marie Drahorádové (̈1872) a vyrostla v ženské domácnosti své matky a jejích mladších sester Vilemíny a Adolfíny.[2]. Se středoškolským vzděláním nastoupila do advokátní kanceláře v Praze a provdala se za inženýra Lva. Ve 30. letech začala publikovat novinové články na ženská témata (například v Národních listech) a vydávat první sešitové publikace (příručka kuchařských receptů Saláty vyšla roku 1937).

Zajímaly ji však především exotické země Afriky a Dálného Východu, které nikdy nenavštívila. Reálie pro své knihy studovala v češtině nebo němčině, inspiraci exotickými romány obvykle převedla do dobového romantismu a exotismu beletrie pro ženy nebo pohádek pro děti.

Publikovala celou řadu dětských pohádek z českého i exotického prostředí (čínské, africké nebo indiánské pohádky).[3] Užívala přitom předlohy či odborné knihy přeložené z asijských jazyků do němčiny nebo do češtiny.

• Neskromný mraveneček – výprava letadlem do srdce černého světadílu, 1941
• Dcera dračího krále, 1941 (pohádka čínských dětí, německy)
• Z pohádek českého lesa: příhody ježka, myšky, vlaštovky a můry, 1942
• Jak králíček chytil slunce, 1941 (indiánská pohádka)

Překládala romány a poezii z japonského a čínského prostředí.

• Kawoyo: román ze starého Japanu, 1943
• Čínské básně
• Čin Ping Mei, čili, Půvabné ženy: původní čínský lidový román z XII. století, 1943 (Milostná dobrodružství a rodinný život krásného mandarina Hsi Mena) – české zpracování německého překladu.

Zpracovávala cestopisné zápisky a cestovatelské deníky českého (rakouského) antropologa a misionáře P. Pavla Šebesty, které vycházely ve spoluautorství.[4]

• Mezi trpaslíky a negry, 1940. (Život afrických Pygmejů)
• Tajnosti afrického pralesa: Život a zvyky obyvatel afrického pralesa, kouzelnictví a pověry, tajné obřady a svazy, kanibalismus a víra v duchy zemřelých, 1948.
• Mezi nejmenšími lidmi světa, 1959. (Výzkumy lidských trpasličích plemen v Asii a Africe)

Sbírala čínské a japonské uměleckořemeslné památky, mj. šperky a galanterii. Její pozůstalost včetně rukopisů je uložena v Náprstkově muzeu v Praze.[5]