Rychločtení

Rychločtení je speciální metoda vnímání textu očima a jeho myšlenkové zpracování, při němž dochází současně se zvyšováním rychlosti i k lepšímu zapamatování přečteného a k lepšímu odlišení podstatného a druhořadého. Zde se synonymicky pro pojem „rychločtení“ používá též pojmu „rychlé čtení“.

Širším pojmem než pojem „rychločtení“ je pojem „racionální čtení“, který se používá pro celý souhrn způsobů, strategií a taktik vnímání textových informací (různé obtížnosti) očima a jeho myšlenkové zpracování. Zjednodušeně: racionální čtení = rychlovyhledávání + rychločtení + rychlostudium.

Metoda rychločtení (= rychlého čtení) účinně a do značné míry řeší problém, že bez ní je každé zrychlení čtení neškoleného čtenáře provázeno větší povrchností čtení a každé obsahové prohloubení je provázeno snížením rychlosti. Rychločtení se dá ovládnout metodou samouků z knih, CD nebo softwaru anebo na výcvikovém kurzu trvajícím zhruba 20 hodin (3 dny). Velmi dobře se hodí například k zvládání každodenní záplavy e-mailů, pro manažery, studenty a jiné duševně pracující.

Pojmy „rychločtení“ a „racionální čtení“ byly neprávem zapsanými slovními ochrannými známkami, jejichž majitelem byl David Gruber.[1] V roce 2014 Úřad pro průmyslové vlastnictví prohlásil obě známky za neplatné z důvodů neschopnosti odlišit soutěžitele na trhu[2]. Potvrdil tak, že oba pojmy bylo možné volně používat i v době, kdy byly známky zapsané.

Z historie rychločtení a podobných metod

Novodobé pokusy číst rychleji a více si z textu pamatovat se datují od konce 20. let minulého století. Začaly v USA. Psychologické výzkumy s tachystoskopem prokázaly, že s pomocí určitého tréninku dokáže průměrný člověk rozpoznat obrázky, které se objevovaly na obrazovce pouhou 1/500 sekundy (2 ms). Ačkoliv obrázky použité v USA byly pouze černobílé obrysy letadel, měl tento výzkum dopad na výzkum čtení. Za první moderní knihu o americkém rychločtení se považuje dílo Waltera B. Pitkina The Art of Rapid Reading[3] z roku 1929. Kurzům se věnovaly především Harvard University a University of Texas v Austinu.

Příklad cvičení očních svalů pro rychlé čtení

Během druhé světové války se americké metody rozšířily i do Evropy a rozšířila se obliba různých přístrojů a pomůcek. Učitelka Evelyn Woodová z University of Utah vyšla v 50. a 60. letech z pomocných pohybů rukou a zahájila, rozvinula a zpopularizovala komerční kurzy pod názvem Evelyn Wood Speed Reading Dynamics. Těchto kurzů se účastnili i zaměstnanci Bílého domu.[4] Různé varianty rychločtení se rozvíjely i v jiných státech. Jedna a tatáž metoda (s různými menšími rozdíly) byla vždy založena hlavně na očně technických dovednostech – např. širokém zrakovém rozpětí, zmenšování počtu fixací na řádek, potlačování regresí a subvokalizací, snaze o čtení stránky textu jen svisle shora dolů atp. Mozkové dovednosti (tj. „aby i hlava brala text rychleji, když už oko jej bere rychleji“) byly až sekundární, často i podružné. Tyto zahraniční metody se nazývaly a nazývají např. Speedreading, Rapid Reading, Power Reading, Dynamic Reading, Advanced Reading, Schnellesen, Optimales Lesen, Bystroje čtěnije, Intěgralnoje čtenije atp.

V jediném českém knižním překladu těchto zahraničních metod z roku 1972 – v publikaci německého autora Wolfganga Zielke Čteme rychleji, čteme lépe.[5] byl překladateli zvolen termín „rychlé čtení“ nebo synonymický termín „rychločtení“. I některé řídké české pokusy o zkoumání a aplikace této metody do 80. let minulého století používaly pojmů „rychločtení“, „rychlé čtení“.

Rychločtení v Česku a bývalém Československu

V bývalé ČSSR se těmto metodám věnoval na Slovensku profesor slovenštiny Univerzity Komenského Bratislava Jozef Mistrík.[6]

David Gruber

V 80. letech 20. století zpopularizoval rychločtení David Gruber, jehož kurzy rychločtení vycházely kromě tehdy populárního Mladého světa také v Technickém týdeníku, Květech, slovenském Svetu nebo oborovém časopise Čtenář. [7] [8] [9] [10] [11] Z hlediska propagace rychločtení v bývalém Československu je podstatné, že články o rychločtení v letech 1984-89 vycházely v celkovém nákladu přes 20 milionů výtisků.[zdroj?] Mladý svět byl jedním z nejčtenějších československých časopisů. V roce 1985 zpracoval David Gruber námět a scénář desetidílného vzdělávacího seriálu „Kurs rychlého čtení“ pro Československou televizi, redakci Publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání, Studio Ostrava. Seriál také moderoval. Díly tohoto televizního seriálu byly doprovázeny dálkovým přenosem softwaru k rychločtení.[pozn. 1] Zvuková podoba těchto programů doprovázela vždy závěrečné titulky každého dílu. Diváci byli v časopise Československá televize i přímo v seriálu Davidem Gruberem instruováni, jak si ji nahrát na zvukový kazetový magnetofon a poté propojit tento magnetofon s počítačem a program používat. Autorem programů byl také ing. David Gruber, programátorem podle jeho specifikace pak ing. Milan Buchta.[12]

Od tohoto období se problematice rychločtení (= rychlého čtení) věnuje David Gruber nepřetržitě. Vedl do současné doby stovky těchto svých autorských kurzů, mnohé přednášky, poradenství, konzultace, koučování. Vycházejí o něm a o jeho rychločtení časopisecké články[13][pozn. 2], rozhlasové[14][15] a televizní pořady. Mimo knih a kurzů nabízí i rychločtenářský software a audioknihu. V roce 2011 natočil o rychlém čtení i další vícedílný televizní seriál v soukromé televizní stanici Metropol TV.[16]

Gruberovy kurzy jsou specifické užíváním tzv. psychovzorců, kapitoly o efektivním studiu angličtiny, komplex trénování paměti s tzv. „paměťovou asociační listinou“, know-how k vyhmátnutí podstaty textu, metodu NEANA, metodu párového synergického čtení, řadu prezentačních a komunikačních dovedností aj.[zdroj?] Gruberova podoba kurzu byla založena hlavně na efektivnější práci mozku při zpracování textových informací. Výcvik v lepší práci očí zde zůstal zachován, ale už jen v okrajové míře. [17] [18] [19] [20] [21] [22]

Rozečti.se

V roce 2012 vznikla v ČR online aplikace na výuku rychlého čtení pod názvem Rozečti.se, která vyhrála soutěž Nápad roku[23][24]. Tato aplikace je nabízena týmem kolem Michala Zwingera, Michala Hudečka a docenta Richarda Papíka. [25]

Odkazy

Aplikace

  1. Rozečti.se - online vyuková aplikace rychlého čtení
  2. Legentas.com - online aplikace rychléčtení v několika jazycích - ENG, GER, RUS, ESP, SKV, IND

Poznámky

  1. Šlo o deset tréninkových programů v jazyce BASIC pro osobní mikropočítače Sinclair ZX Spectrum.
  2. Výběr článků a ohlasů je dostupný na webu Davida Grubera

Reference

  1. Úřad pro průmyslové vlastnictví - Ochranná známka Rychločtení Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine; Ochranná známka Racionální čtení Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine
  2. RYCHLOČTENÍ - ochranná známka, majitel Ing.David Gruber. kurzy.cz [online]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné online. (česky)
  3. PITKIN, Walter. The Art of Rapid Reading New York, McGraw-Hill Book Company, Inc., 1929, 233 s.
  4. LAWRENCE VAN GELDER. Evelyn Wood, Who Promoted Speed Reading, Is Dead at 86. The New York Times, 1995-08-30. dostupné online (anglicky)
  5. ZIELKE, Wolfgang. Čteme rychleji, čteme lépe. Překlad Ing. Jiří Loser; Ing. Jaroslav Fingl. Praha : Institiut řízení, 1972. 180 s.
  6. MISTRÍK, Josef. Rýchle čítanie. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1980. 112 s. S. 12.
  7. TROJAN, Petr. CUKÁNÍ aneb Rychlé čtení. Mladý svět. 52/1985 (příloha). strana 1-3
  8. ČERMÁKOVÁ, Olga. K věci. Mladý svět. 52/1985
  9. TROJAN, Petr. Překvapení. Mladý svět. 36/1987
  10. TROJAN, Petr. Dejme zelenou racionálnímu čtení (Rozhovor). Mladý svět. 52/1987
  11. REDAKCE. Dopisy v koši nekončí. Mladý svět. 17/1988
  12. Kurs rychlého čtení. Desetidílný vzdělávací cyklus. Československá televize Ostrava 1986. (Záznam prvního dílu včetně závěrečných titulků online)
  13. VIDLÁK, Milan. Jára Cimrman žije. Lidové noviny (magazín) 2009-11-27 (Scan)
  14. Tandem, Jan Rosák - David Gruber, ČRo Region, 27.2.2008. online
  15. Je jaká je, Eva Kvasničková - David Gruber, ČRo 2, 5.5.2011. online
  16. Kurz rychločtení. TV série v Metropol TV v rámci pořadu "Na vrcholu". (Dostupné online[nedostupný zdroj])
  17. Leták CKM (Cestovní kancelář mládeže) RYCHLOČTENÍ A RYCHLOSTUDIUM s expresní angličtinou, rok 1992
  18. GRUBER, David. Tajemství rychlého čtení (Popis vzdělávacího seriálu). Mladý svět. 2/1987
  19. Kurs rychlého čtení 1-10 (Popis obsahu jednotlivých dílů). Program ČST. 1987
  20. (jek). Chcete vydělávat 2000 korun denně? Technický týdeník 2/1991.
  21. DRAGOMÍRECKÁ, Eva. Kromě tělesného je i duševní zdraví. Hospodářské noviny' 1999-10-08
  22. GRUBER, David. Rychločtení Rychlostudium Info management Praha: Management Press s.r.o., 2010. 326 s. ISBN 978-80-7261-184-3. (přebal knihy psaný nakladatelem)
  23. Nápadem roku je Rozečti.se http://ekonom.ihned.cz/c1-56137670-napadem-roku-je-rozecti-se
  24. Vítězem soutěže Vodafone Nápad roku 2012 se stal projekt Rozečti.se (http://startup.lupa.cz/clanky/vitezem-souteze-vodafone-napad-roku-2012-se-stal-projekt-rozecti-se/)
  25. JANOUŠ, Marek. Online výuka rychlého čtení Rozečti.se: Čím rychleji člověk čte, tím lépe text chápe. lupa.cz 2012-10-31 (cit. 2013-08-07) (Dostupné online.)

Literatura

  • ZIELKE, Wolfgang. Čteme rychleji, čteme lépe. Překlad Ing. Jiří Loser; Ing. Jaroslav Fingl. Praha : Institiut řízení, 1972. 180 s.
  • MISTRÍK, Josef. Rýchle čítanie. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1980. 112 s.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.