Rujevít

Rujevít (Rugievit, Rinvit, v chorvatské mytologii Davor) je slovanským bohem, jenž byl ctěn ve městě Korenica (dnešní Garz) na Rujáně, společně s Porevítem a Porenutiem. Saxo Grammaticus ho srovnává s Martem, jeho kult tedy souvisel především s válečnictvím.[1] Jeho jméno je možné vykládat jako „vládce Rujány“. Knýtligasága jej uvádí jako Rinvita. Existují domněnky, že jeho kult je starší než Svantovítův.[1] Stejně jako Svantovítovi mu byl zasvěcen posvátný bělouš.

Zobrazení boha Rujevíta z roku 1888 od Adolfa Bastiana

Byl zobrazován se sedmi tvářemi, jež vyjadřují moc tohoto božstva,[2] sedmi meči u pasu a jedním v pravé ruce. Jeho idol byl velmi vysoký, neboť biskup Absolon v roce 1168 dosáhl sekyrou jen k jeho bradě, pod ústy sochy měly hnízdo vlaštovky, ony i jejich trus byly tabu. Vlaštovky Slované považovali za posly jara a zároveň za posmrtné zosobnění lidské duše.

Odkazy

Reference
  1. Martin Pitro, Petr Vokáč: Bohové dávných Slovanů, ISV, Praha, 2002, (ISBN 80-85866-91-9), S. 133.
  2. Zdeněk Váňa, Duchovní kultura Slovanů. Její kořeny a budoucnost, článek v časopise Sophia 14, 1997

Literatura
  • Zdeněk Váňa, Svět slovanských bohů a démonů, Panorama, Praha 1990
  • Martin Pitro, Zdeněk Vokáč, Bohové dávných Slovanů, ISV, Praha, 2002
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.