Rudolf z Emsu

Rudolf z Emsu, také Rudolf von Ems (kolem 1200 Hohenems, Vorarlbersko1254 Itálie) byl středověký německý (resp. rakouský) literát, básník epik.

Rudolf z Emsu
Rudolf z Emsu předkládá své dílo Bohu, český rukopis, Praha, 3. čtvrtina 14. století
Narozeníkolem 1200
Hohenems
Úmrtíasi 1254
Itálie
Povoláníbásník a romanopisec
Národnostrakouská
StátNěmecko Rakousko
Vzdělání?
Období12001254
Žánrepika
Tématahistorie a mytologie
Významná dílaWeltchronik
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Rodový erb pánů z Emsu, 15. stol.

Rudolf pocházel z významného šlechtického rodu pánů z Emsu (povýšeného v roce 1560 do stavu říšských hrabat z Hohenemsu), ve Vorarlbergu při západní hranici Rakouska, někdy označovaném za švýcarské území kantonu Graubünden, nebo za německé území.[1] Tam se narodil a jako začínající literát vstoupil do služeb hrabat z Montfortu na sousedním panství. Pro toto období bylo typické, že literáti objížděli panská sídla a svá díla předváděli. Rudolfova literární tvorba se datuje mezi léta 1220 a 1254, ale stále není zcela probádáno, kudy cestoval a která další nezvěstná díla mohl napsat.

Ruina hradu Alt-Montfort

Rudolf z Emsu pravděpodobně doprovázel krále Konráda IV. Štaufského na jeho italské cestě, tam zemřel a není známo, kde byl pohřben.

Literární dílo

Ze Světové kroniky: Král David mezi literáty a hudebníky; kolem 1340, Ústřední knihovna Curych

Rudolf se sám označil za pokračovatele Gottfrieda ze Štrasburku, jehož Tristana citoval.

  • Der guote Gêrhart – Rudolfovo nejstarší známé dílo. Vypráví příběh o smrti dobrého muže Gerharda, zpracovaný pravděpodobně podle latinských předloh.
  • Barlaam a Josafat [2], pochází z let 1225–1230; je původně starořeckou ságou o indickém královském synovi, obráceném na víru.
  • Román o Alexandrovi – napsal kolem roku 1240, ale nedokončil. Má 21 000 veršů. Použil archetyp rytířského románu o hrdinném králi Alexandru Velikém, podle Curtia Rufa a Gualtera de Castellione[3], posloužil za vzor pozdějším eposům.
  • Weltchronik (Světová kronika)[4] – Rudolfovo poslední dílo, s věnováním králi Konrádovi IV. Štaufskému. První německojazyčná kronika, která je kompilací několika starších prací, obsahuje bibli v lidové verzi Vulgata, následuje Historia Scholastica, kterou napsal Petr Comestor, Imago Mundi (Obraz světa) napsal Honorius Augustodunensis (před rokem 1151) a Pantheon Gottfried von Viterbo. Mezi dochovanými rukopisy tohoto díla zaujímá důležité místo iluminovaný rukopis, sestavený v Praze ve třetí čtvrtině 14. století v okruhu královského dvora císaře Karla IV.; nyní uložený v Zemské knihovně ve Fuldě.
  • Willehalm von Orlens, pravděpodobně popisuje život normanského krále Viléma Dobyvatele[5]

Význam pro české země

Znalost díla Rudolfa z Emsu se předpokládá již na dvorech posledních Přemyslovců (Přemysla Otakara I. a II., Václava II.) a není vyloučeno, že jako potulný literát na českých hradech pobýval. Obliba jeho literárních děl trvala i v době lucemburské, jak svědčí nejvýznamnější iluminovaný rukopis Rudolfovy Světové kroniky z dvorského prostředí Karla IV.

Odkazy

Reference

  1. Die Grafen von Hohenems
  2. (online)
  3. Ottův slovník naučný I., Praha 1888, s. 811–813.
  4. (online)
  5. (online)

Bibliografie

  • Angelika Odenthal: Rudolf von Ems. Eine Bibliographie. Gabel, Köln am Rhein 1988. ISBN 3-921527-14-7.
  • Riegrův slovník naučný, František Ladislav Rieger (editor), díl 7. Vydal I. L. Kober, Praha 1868, s. 786–787.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.