Rudolf Sloup-Štapl

Narodil se v rodině nádeníka Martina Sloupa (1858–??) a jeho manželky Josefy, rozené Smetákové (1860–??).[1] Jeho bratr Josef Sloup-Štaplík byl též fotbalový reprezentant, spoluhráč a brankář ve Slavii Praha.[3]

V Plzni pracoval Rudolf Sloup jako zámečník ve Škodových závodech. Dne 30. září 1918 se v Plzni oženil s Marií Hrochovou (1898–??). Toto manželství bylo v roce 1923 rozvedeno od stolu a lože, ale ještě téhož roku obnoveno.[4]

V Praze byl technickým úředníkem. Život ukončil sebevraždou.[2]

Skvělý střelec, přezdívaný "tank". Nejčastěji hrával v útoku na pravé spojce. Začínal v plzeňské Olympii, do Židenic přestoupil v roce 1919 z Viktorie Plzeň. Po třech letech odešel do Slavie, končil jako hrající trenér ČAFC Vinohrady. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1922 – 1924 osm utkání a vstřelil osm branek (a dosáhl tak mimořádného průměru 1 gól na zápas). O další start se připravil v květnu 1923, když byl nominován k utkání proti Itálii v Praze, ale v den zápasu se po obědě trochu natáhl a zaspal. Na stadion dorazil pozdě, zaskočit za něj musel legendární Janda-Očko, který necelý měsíc předtím ukončil reprezentační kariéru a na utkání přišel jako divák. Vedení týmu ho přemluvilo, aby hrál, právě když před zápasem popíjel pivo v kantýně. Štapl tak Jandovi vlastně zařídil krásnou rozlučku s národním týmem, protože československé mužstvo porazilo Itálii 5:1. V letech 1921 – 1925 hrál za Slavii Praha a získal s ní jeden mistrovský titul – roku 1925. Vstřelil 28 ligových gólů (po většinu jeho kariéry ovšem neexistovala oficiální ligová soutěž – respektive taková, která by posléze za oficiální byla uznána).[3]