Rudolf Handel

Studoval na Univerzitě v Innsbrucku a na právnicko-politické fakultě Vídeňské univerzity. Od roku 1843 působil jako právník na soudní praxi v Salcburku. Od roku 1844 byl askultantem v Linci, pak asesorem u okresního soudu v Braunau. Později působil coby koncipista na ministerstvu spravedlnosti ve Vídni a následně jako rada vrchního zemského soudu v Ödenburgu. Od roku 1860 byl radou vrchního zemského soudu v Linci a od roku 1873 prezidentem zemského soudu. Byl veřejně a politicky aktivní. Od roku 1878 zastával funkci prezidenta muzea Francisco Carolinum v Linci.[1][2]

Zasedal jako poslanec Hornorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1870 a setrval zde do roku 1877. Zastupoval velkostatkářskou kurii. Byl též náhradníkem zemského výboru a v letech 1871–1873 náměstkem zemského hejtmana. Patřil k liberálům.[1]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za velkostatkářskou kurii v Horních Rakousích. Jeho volba byla prohlášena 18. prosince 1874 za neplatnou, ale po znovuzvolení 11. února 1875 opětovně složil slib.[3] V roce 1873 se uvádí jako baron Rudolf von Handel, prezident c. k. zemského soudu, bytem Linec.[4] V roce 1873 zastupoval v parlamentu ústavověrný blok, v jehož rámci patřil ke křídlu Strany ústavověrného velkostatku.[5] Na poslanecký mandát rezignoval roku 1878.[6] V parlamentu ho pak nahradil August Dehne.[3]

Zemřel v září 1879 po dlouhé nemoci.[2]

Jeho bratrem byl důstojník Heinrich Handel.[2]