Rozvrh práce
Rozvrhem práce se každoročně u všech českých soudů vytvářejí jednotlivá soudní oddělení, zařazují se do nich soudci a zaměstnanci soudu a určuje se, jaká agenda bude v jednotlivých odděleních vyřizována. Rozvrh práce je veřejně přístupný a každý soud jej navíc zpřístupňuje přes internet. Vydává jej předseda soudu po projednání se soudcovskou radou. V průběhu roku jej lze podle potřeby měnit.[1]
V rozvrhu práce soudu se zejména:
- jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců a vyšší soudní úředníci, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních,
- stanoví způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení,
- v případě zřízení pobočky soudu se stanoví okruh věcí, které se budou projednávat a rozhodovat na ní,
- určuje se zastupování pro případ, že jinak určený soudce nebo zaměstnanec soudu nebude moci věc z důvodu nepřítomnosti, vyloučení nebo z jiných důvodů projednat a rozhodnout.
Věci se rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci. Způsob rozdělení věcí musí být současně stanoven tak, aby byla zajištěna specializace soudců, aby pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo v zásadě stejné a aby nejpozději v den, kdy věc soudu došla, bylo nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.[2]
Rozvrh práce přitom není normou pouze interní organizační povahy, protože se jím také stanoví příslušnost konkrétního soudce, porušení jeho pravidel by znamenalo porušení ústavně chráněného práva na zákonného soudce, jednu ze záruk nezávislého a nestranného rozhodování soudů.[3]
Reference
- § 41 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále „zákon o soudech a soudcích“). Dostupné online.
- § 42 zákona o soudech a soudcích.
- Např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1222/2008. Dostupné online.