Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia

Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia je velmi obsáhlé dílo Niccolò Machiavelliho, které se zabývá otázkami vzniku, udržení a vývoje republik. Machiavelli cituje z každé kapitoly prvních deseti knih Dějin Tita Livia a následně tento text rozebírá a hodnotí jeho význam. Římská republika je pro Machiavelliho velkým vzorem pro jeho současnost. Tvrdí, že stát může založit pouze jeden člověk, který ji vtiskne počáteční zákony a řád, příkladem jsou Romulus a Remus. Dále říká, že republika musí mít velké štěstí a silnou nezkaženost svých občanů, aby se mohla udržet a rozvinout. Státy, ve kterých je živá vzpomínka na svobodu republiky, je ale prý obtížné později pokořit. Bez ohledu na autoritu a minulost viníka, je nutné ho spravedlivě potrestat, pokud se skutečně provinil. Úspěch římské republiky přisuzuje vhodnému balancování mezi třemi typy vlád – demokracie, autokracie a oligarchie patricijů. V tomto střetu vidí motor, který Řím hnal kupředu.

Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia
Autor	Niccolò Machiavelli
Původní název	Discorsi sopra la prima deca di Tito Livio
Země	Itálie
Jazyk	toskánština
Žánr	traktát
Datum vydání	1531
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tato kniha bývá zastíněna Machiavelliho dalším, známějším a kontroverznějším dílem Vladař.