Rozpadová řada

Grafické znázornění čtyř základních rozpadových řad (anglicky)

Jsou známy čtyři základní rozpadové řady, které vždy začínají jedním z nejtěžších na Zemi se běžně vyskytujících izotopů prvků ze skupiny aktinoidů. Podle tohoto počátečního izotopu jsou též pojmenovány:

• Uran-radiová, začínající uranem ²³⁸U a končící olovem ²⁰⁶Pb
• Uran-aktiniová, začínající uranem ²³⁵U a končící olovem ²⁰⁷Pb
• Thoriová, začínající thoriem ²³²Th a končící olovem ²⁰⁸Pb
• Neptuniová, též nesprávně umělá, začínající neptuniem ²³⁷Np a končící thalliem ²⁰⁵Tl

Všechny základní rozpadové řady přirozeně probíhají na Zemi. Neptuniová řada však byla donedávna označována za umělou, protože na základě poločasu rozpadu izotopu neptunia ²³⁷Np byl jeho přirozený výskyt na Zemi považován za nemožný. Později však byla prokázána přítomnost stopového množství tohoto izotopu v uranových rudách.[1] Za konečný stabilní izotop neptuniové řady byl dlouho považován bismut ²⁰⁹Bi, než bylo v r. 2003 objeveno, že se přeměnou alfa přeměňuje s poločasem rozpadu 1,9×10¹⁹ let (miliardkrát delší než předpokládaný věk vesmíru) na stabilní thallium ²⁰⁵Tl.

Na základě objevů těžších izotopů prvků, které se již na Zemi přirozeně nevyskytují, učiněných ve 20. a 21. století je možné základní řady rozšířit. Thoriová řada tak může začínat např. kaliforniem ²⁵²Cf, neptuniová kaliforniem ²⁴⁹Cf atd. Těžší izotopy prvků však podléhají i spontánnímu štěpení na dva lehčí izotopy, které narušuje příslušnost těchto izotopů k rozpadové řadě.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Decay chain na anglické Wikipedii.

• Geochronologie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rozpadová řada na Wikimedia Commons