Rotuma

Ostrov Rotuma je hlavním ostrovem fidžijského souostroví Rotuma. Ostrov je 13 km dlouhý a 4 km široký s rozlohou 43 km². Je jediným trvale obydleným ostrovem souostroví Rotuma. Při sčítání v roce 1996 měl 2 810 obyvatel.

Rotuma
Rotuma – NASA NLT Landsat 7 (Visible Color) – satelitní snímek
Rotuma
StátFidži Fidži
Topografie
Rozloha43 km²
Zeměpisné souřadnice12°30′ j. š., 177°4′48″ v. d.
Délka13 km
Šířka4 km
Osídlení
Počet obyvatel2 810 (1996)
Hustota zalidnění65,3 obyv./km²
Největší sídloMotusa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První známý Evropan, jenž spatřil Rotumu v roce 1790, byl kapitán Edward Edwards s posádkou lodi HMS Pandora, když zde přistáli při pátrání po námořnících zmizelých po vzpouře na lodi Bounty. Ostrov byl oblíbeným velrybáři pro doplňování zásob a v polovině 19. století se Rotuma stala rájem dezertujícím námořníkům, z nichž někteří unikali před odsouzením. Někteří z těchto dezertérů si vzali za manželky místní ženy a přispěli tak svými geny do již značně různorodé společnosti. Jiní skončili násilnou smrtí, údajně cizím přičiněním.

Wesleyští misionáři (metodisté) z Tongy přišli na Rotumu v roce 1842, následováni katolíky (marist brothers) v roce 1847. Konflikt mezi těmito skupinami, přiživený předešlou politickou rivalitou mezi náčelníky sedmi rotumských oblastí, vyústil ve válečný stav, který vedl místní náčelníky aby v roce 1879 požádali o připojení skupiny ostrovů k Británii. 13. května 1881, výročí dnes slavené jako svátek – Rotumský den, byla Rotuma oficiálně postoupena Spojenému království, sedm let po tom, co se Fidži stalo kolonií. Koloniální odkaz je dodnes patrný díky mnoha starým kostelům roztroušeným po krajině.

Demografie

Ačkoliv politicky jsou ostrovy od roku 1881 součástí Fidži, rotumanská kultura je více spjatá s polynézskými ostrovy na východě, hlavně s kulturou Tongy, Samoy, Wallisu a Futuny. Díky polynézskému vzhledu a odlišnému jazyku představují Rotumané rozeznatelnou menšinovou skupinu ve fidžijské republice. Většina Rotumanů (10 000) nyní žije po celém Fidži, zatím co něco pod 3 000 zůstává na Rotumě. Rotumané jsou kulturně konzervativní a udržují své zvyky tváří v tvář změnám doprovázeným narůstajícím kontaktem s ostatním světem. V roce 1885 přibližně 85 % Rotumanů hlasovalo proti otevření ostrova turistům.

Známí Rotumané

Major Jioji Konousi Konrote, fidžijský vysoký komisař, ombudsman Walter Rigamoto, ministr informatiky Marieta Rigamoto, a nejvyšší soudce Daniel Fatiaki.

Politika

Vlajka rotumských separatistů, jejichž hnutí bylo nejsilnější na konci osmdesátých let, po vojenském převratu na Fidži

Administrativně je Rotuma plně připojena k Fidži, ale díky místní správě má větší míru nezávislosti nežli ostatní fidžijské oblasti. Rotuma má statut kolonie s volenou Rotumskou radou, jejíž oprávnění a odpovědnosti jsou srovnatelné s okresy a provinciemi kdekoliv na Fidži. Hlavním městem ostrova je Ahau, největším Motusa.

Na národní úrovni volí fidžijští obyvatelé rotumanského původu jednoho zástupce do fidžijské sněmovny reprezentantů a Rotumský sněm nominuje jednoho zástupce do fidžijského senátu. Rotuma je také reprezentována ve vlivném Velkém sněmu náčelníků třemi zastupiteli volenými rotumským sněmem. Z volebních důvodů byli Rotumané oficiálně klasifikováni jako Fidžijci, ale při úpravě ústavy v letech 19971998 jim byla na vlastní žádost zaručeno zvláštní zastoupení. Většina křesel fidžijské sněmovny reprezentantů je přidělena na komunálním základě různým etnickým skupinám.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.