Rosa na kolejích (píseň)

V 70. letech 20. století se Wabi Daněk stal zpěvákem a autorem trampské skupiny ROSA z Gottwaldova. Daněk měl dle svých slov neodbytnou myšlenku, že by skupina měla mít svoji znělku. V knize narazil na slova indiánského náčelníka Seattla, která údajně pronesl na adresu přistěhovalců ve své řeči či dopise určené vládě USA:[3]

Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak i my neustále narážíme na porušování našich práv bělochy.

—náčelník Seattle

Ač existují pochyby o autenticitě výroku náčelníka, stejně jako o přesném znění, samotný příměr se Daňkovi líbil a vypůjčil si jej, aby následně vznikla píseň během necelé hodiny. V rozhovoru pro Reflex vzpomínal na inspiraci beznadějným pohledem z vlaku na opuštěnou vechtrovnu před zastávkou Pardubice a strach, že by jednou mohl takto skončit.[4] Autor přiznal, že po letech zjistil podobnost úvodního kytarového riffu s písní Pramínek vlasů Jiřího Suchého, ale podobnost byla nevědomá.[3]

Text písně popisuje pocity trampa, který se opakovaně vrací k železničnímu nádraží, aby od něj vandroval a poznával svět. Přibližuje putování po cestách i po kolejích, na kterých tramp stírá bosýma nohama ranní rosu.

Skladba se stala natolik populární, že trampové při jejím hraní ji po určité období vzdávali hold v pozoru,[3] na plzeňské Portě vstávalo i 30 tisíc lidí najednou.[5] Této úcty se skladbě již v současnosti nedostává,[3] ale Rosa na kolejích je médii často označována za neoficiální trampskou hymnu,[6][7][8][4] byť je po druhé světové válce za trampskou hymnou považována Vlajka vzhůru letí od bratrů Kordových.[3]

Píseň se dočkala mnoha parodií:[3]

• Prsty mě bolejí
• Nohy na kolejích
• Rosák na kolejích
• Koza na oleji
• Hovno na koleji
• Rosa u zubaře (Michal Žralok Čech)[9]

Poslední zmíněnou skladbu o návštěvě zubaře si Wabi Daněk oblíbil a občas hrál na svých koncertech.[3]

• 1974 – 2. místo v autorské soutěži na Portě ve Svitavách.[3]
• 2000 – Trampský hit století[3]