Roman Fiala

Absolvoval Právnickou fakultu UJEP v Brně (dnes MU). Jako soudce působí od roku 1989, a to nejprve u Městského soudu v Brně, od roku 1994 u Krajského soudu v Brně (od roku 2001 byl jeho místopředsedou) a od roku 2002 u Nejvyššího soudu České republiky (od roku 2003 jako předseda senátu).[1] Do funkce místopředsedy Nejvyššího soudu ho k 1. lednu 2011 jmenoval prezident Václav Klaus dne 17. prosince 2010.[2]

Dne 6. října 2017 se Roman Fiala ucházel o úřad prezidenta Soudcovské unie ČR, avšak ve volebním klání v Ostravě podlehl se ziskem 36 % odevzdaných hlasů opětovně kandidující prezidentce a soudkyni Nejvyššího správního soudu Mgr. Daniele Zemanové.[3][4][5]

Je členem redakčních rad časopisů Soudní judikatura z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva a Ad notam, také je členem Vědecké rady Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze a Správní rady Masarykovy univerzity v Brně a v roce 2013 byl jmenován předsedou tehdejší komise pro rekodifikaci českého civilního procesu.[6] Získal také ocenění Právník roku 2015 v kategorii Občanské právo.[7]

• FIALA, Roman. Přehled judikatury ve věcech dědických. Praha: ASPI, 2006. 494 s. ISBN 80-7357-182-X.
• FIALA, Roman; DRÁPAL, Ljubomír, a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2015. 648 s. (Velké komentáře). ISBN 978-80-7400-570-1.