Roman Chytilek

V roce 2003 absolvoval v oboru politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zde následně v roce 2007 úspěšně ukončil doktorské studium a v roce 2015 se habilitoval s prací Politické strany v politickém prostoru. Rámec pro analýzu.

Od roku 2004 působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, nejprve jako asistent, v letech 2007 - 2015 jako odborný asistent. Na fakultě vyučuje metodologii politologie, experimentální politologii, studium volebních a stranických systémů a teorii her v politickém rozhodování.[1] Od roku 2011 je proděkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Jako výzkumník se v rámci mnoha grantů zkoumal např. mechanické a psychologické účinky volebních systémů, politické strany a reprezentaci zájmů v evropských demokraciích.[1] Byl hlavním řešitelem grantového programu Grantové agentury České republiky, který experimentálně zkoumal volební chování a rozhodování v personalizovaných volbách. Byl také spoluřešitelem v týmu, který integroval ekonomickou a politologickou perspektivu v experimentální analýze opakovaného rozhodování.[2] V současnosti se zabývá na české poměry jedinečnými experimenty, ve kterých zkoumá volební rozhodování a jeho ekonomické i sociálně psychologické aspekty. Zaměřuje se také na experimentální výzkum bezpečnosti.

Byl členem redakční rady recenzovaného odborného periodika Evropská volební studia.[3]

Ve sportovní oblasti dosáhl největších úspěchů v oblasti korespondenčního šachu, kde dlouhodobě drží pozici světové jedničky v ratingu a má titul velmistra. V oblasti praktického šachu získal titul mezinárodního mistra. Rád sleduje, jak je politika reprezentována v seriálech (např. House of Cards), a své poznatky následně využívá i při svých přednáškách.[4] V roce 2012 se zúčastnil debaty na téma přímé volby prezidenta v rámci projektu Masarykovy debaty. Spolu s Tomášem Grulichem argumentovali proti zavedení přímé volby a zvítězili nad týmem Miloše Zemana a politologa Lukáše Jelínka.[5] V roce 2013 se pod záštitou stejného projektu zúčastnil debaty na téma většinového volebního systému, v jehož prospěch argumentoval například tím, že v takovém volebním systému mají voliči větší šanci ovlivnit politický život.[6]