Rolls-Royce Welland

Welland
Typ	Proudový motor
Výrobce	Rolls-Royce
První rozběh	1942
Hlavní použití	Gloster Meteor
Vyrobeno kusů	167

Rolls-Royce RB.23 Welland byl první britský proudový motor, který vstoupil do výroby.[1] Stalo se tak roku 1943 pro letoun Gloster Meteor. Jméno Welland nesl podle řeky Welland, protože firma Rolls-Royce měla ve zvyku dávat proudovým motorům názvy podle jmen řek.

Motor původně vyvinul tým Franka Whittlea Power Jets a byl známý jako W.2 - Whittleova druhá konstrukce a první určená pro případnou výrobu. Power Jets spolupracovali s firmou Rover kde jej označili jako W.2B/23. Vztah mezi společnostmi byl napjatý kvůli neschopnosti Roveru dodávat pracovní součásti a byl přerušen, když se Whittle dozvěděl, že tým inženýrů Roveru vedený Adrianem Lombardem a Johnem Herriotem navrhl vlastní verzi W.2B/26.[2] Rover roztrpčený Whittleyem předal projekt firmě Rolls-Royce, kam se z oddělení turbodmychadel připojil konstruktér Stanley Hooker. Hookerovy zkušenosti konstrukce odstředivých kompresorů spolu s vylepšenými kovovými materiály a spalovacími systémy vrátily motor zpět a brzy vstoupil do výroby.

Welland byl však používán jen krátkou dobu. Hooker pokračoval s vývojem verze W.2B/26, která vynikala lepším rozložením součástí. Ta brzy vstoupila do výroby jako Rolls-Royce Derwent s vyšším tahem a letounům Meteor vybavených motorem Welland byly motory vyměněny nebo byly vyřazeny.

Specifikace (Welland)

Motor Welland v řezu

Technické údaje

Typ: proudový motor s odstředivým kompresorem
Průměr: 1 092,2 mm
Délka: 1 574,8 mm
Hmotnost suchého motoru: 385,6 kg

Součásti

Kompresor: jednostupňový oboustranný radiální kompresor
Spalovací komora: trubková
Turbína: jednostupňová axiální
Palivo: Kerosin (R.D.E.F./F/KER)

Výkony

Maximální tah: 1 600 lbf (7,1 kN) při 16 000 ot./min.
Teplota plynů před turbínou: 650 °C
Měrná spotřeba paliva: 0,1141 kg/kN/hr
Poměr tah/hmotnost: 0,0185 kN/kg

Odkazy

Reference

Janes 1989, p.268.
Note; Whittle had been unaware that Lombard and Herriott had been expressly ordered by the MAP to develop a potentially more-powerful "straight-through" adaptation of the W2 engine which had been made possible by the newly-available turbine material Nimonic. Although known by Whittle to be less thermodynamically efficient than a "straight-through" design, and thus potentially able to develop less thrust, he had originally devised the "reverse-flow" design to counter the very limited heat and creep resistant properties of the turbine materials available when it had been designed, the extended gas path allowing a useful reduction in gas temperature before entry to the turbine. The availability of the Nimonic range of alloys completely removed this limitation.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rolls-Royce Welland na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Janes_p._268-1] Janes 1989, p.268.

[2] Note; Whittle had been unaware that Lombard and Herriott had been expressly ordered by the MAP to develop a potentially more-powerful "straight-through" adaptation of the W2 engine which had been made possible by the newly-available turbine material Nimonic. Although known by Whittle to be less thermodynamically efficient than a "straight-through" design, and thus potentially able to develop less thrust, he had originally devised the "reverse-flow" design to counter the very limited heat and creep resistant properties of the turbine materials available when it had been designed, the extended gas path allowing a useful reduction in gas temperature before entry to the turbine. The availability of the Nimonic range of alloys completely removed this limitation.