Rolls-Royce Welland

Rolls-Royce RB.23 Welland byl první britský proudový motor, který vstoupil do výroby.[1] Stalo se tak roku 1943 pro letoun Gloster Meteor. Jméno Welland nesl podle řeky Welland, protože firma Rolls-Royce měla ve zvyku dávat proudovým motorům názvy podle jmen řek.

Welland
TypProudový motor
VýrobceRolls-Royce
První rozběh1942
Hlavní použitíGloster Meteor
Vyrobeno kusů167

Motor původně vyvinul tým Franka Whittlea Power Jets a byl známý jako W.2 - Whittleova druhá konstrukce a první určená pro případnou výrobu. Power Jets spolupracovali s firmou Rover kde jej označili jako W.2B/23. Vztah mezi společnostmi byl napjatý kvůli neschopnosti Roveru dodávat pracovní součásti a byl přerušen, když se Whittle dozvěděl, že tým inženýrů Roveru vedený Adrianem Lombardem a Johnem Herriotem navrhl vlastní verzi W.2B/26.[2] Rover roztrpčený Whittleyem předal projekt firmě Rolls-Royce, kam se z oddělení turbodmychadel připojil konstruktér Stanley Hooker. Hookerovy zkušenosti konstrukce odstředivých kompresorů spolu s vylepšenými kovovými materiály a spalovacími systémy vrátily motor zpět a brzy vstoupil do výroby.

Welland byl však používán jen krátkou dobu. Hooker pokračoval s vývojem verze W.2B/26, která vynikala lepším rozložením součástí. Ta brzy vstoupila do výroby jako Rolls-Royce Derwent s vyšším tahem a letounům Meteor vybavených motorem Welland byly motory vyměněny nebo byly vyřazeny.

Specifikace (Welland)

Motor Welland v řezu

Technické údaje

  • Typ: proudový motor s odstředivým kompresorem
  • Průměr: 1 092,2 mm
  • Délka: 1 574,8 mm
  • Hmotnost suchého motoru: 385,6 kg

Součásti

  • Kompresor: jednostupňový oboustranný radiální kompresor
  • Spalovací komora: trubková
  • Turbína: jednostupňová axiální
  • Palivo: Kerosin (R.D.E.F./F/KER)

Výkony

  • Maximální tah: 1 600 lbf (7,1 kN) při 16 000 ot./min.
  • Teplota plynů před turbínou: 650 °C
  • Měrná spotřeba paliva: 0,1141 kg/kN/hr
  • Poměr tah/hmotnost: 0,0185 kN/kg

Odkazy

Reference

  1. Janes 1989, p.268.
  2. Note; Whittle had been unaware that Lombard and Herriott had been expressly ordered by the MAP to develop a potentially more-powerful "straight-through" adaptation of the W2 engine which had been made possible by the newly-available turbine material Nimonic. Although known by Whittle to be less thermodynamically efficient than a "straight-through" design, and thus potentially able to develop less thrust, he had originally devised the "reverse-flow" design to counter the very limited heat and creep resistant properties of the turbine materials available when it had been designed, the extended gas path allowing a useful reduction in gas temperature before entry to the turbine. The availability of the Nimonic range of alloys completely removed this limitation.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.