Rodrigo de Arriaga
Rodrigo de Arriaga (17. ledna 1592, Logroño – 7. června 1667, Praha) byl španělský teolog a filosof, který byl od roku 1624 profesorem jezuitské univerzity v Praze.
Rodrigo de Arriaga | |
---|---|
Narození | 17. ledna 1592 Logroño |
Úmrtí | 7. června 1667 (ve věku 75 let) Praha |
Alma mater | Univerzita v Salamance |
Povolání | teolog, filozof a katolický kněz |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Myšlení
Rodrigo patřil do tzv. druhé scholastiky, konkrétně do její jezuitské odnože. Byl velmi kritický k realismu Tomáše Akvinského a měl naopak blízko k nominalismu Williama Ockhama. Kráčel v něm však svou vlastní cestou. Vycházel z aristotelského principu „unum in multis“ (tj. jedno je zahrnuto v mnohém): věřil tedy například, že červenost je obsažena ve všech červených věcech. Tyto věci se od sebe liší, neboť každé z nich obsahuje jinou formu (morfé) červeni, my však tyto formy svými nedokonalými poznávacími schopnostmi nedokážeme rozlišit.
Čtyři z pěti Tomášových "cest" k důkazu Boží existence odmítal uznat jako platné důkazy a zabýval se také teorií matematického důkazu. Jeho kritiku ocenil i jeden z nejvlivnějších francouzských filosofů té doby Pierre Bayle.[1] Arriaga nebyl fenomenalista: domníval se, že jsoucna poznáváme přímo, neboť věci o sobě afikují (ovlivňují) naše smyslové orgány.
Arriagovo pojetí nominalismu zavrhoval René Descartes, který se na základě jeho nepřijatelnosti rozhodl pro jiný směr: mechanicismus.
Dílo
- Rodericus de Arriaga, Cursus philosophicus. Antverpy 1632
- Rodericus de Arriaga, Disputationes theologicae I. Antverpy 1643
Odkazy
Literatura
- Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Arriaga, str. 35.
- T. Saxlová – S. Sousedík (red.), Rodrigo de Arriaga, Philosoph und Theologe. Praha: Karolinum 1996
- S. Sousedík, Valerián Magni. Praha: Vyšehrad 1983