Robert O'Hara Burke

Robert O'Hara Burke (6. května 1820 či 1821? Saint Clerans, hrabství Galway, Irsko – 28. června 1861, Cooper Creek, Austrálie) byl irský policejní důstojník a cestovatel v Austrálii. Prošel značnou část dosud neprozkoumaného australského vnitrozemí. Byl první kdo při expedici užil afghánské velbloudy jako jízdní a nákladní zvířata.

Robert O'Hara Burke
Narození6. května 1821
Hrabství Galway
Úmrtí28. června 1861 (ve věku 40 let) nebo 1. července 1861 (ve věku 40 let)
Cooper Creek
Alma materRoyal Military Academy
Povoláníobjevitel
OceněníFounder’s Medal (1862)
RodičeJames Hardiman Burke a Anne O'Hara
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Robert O'Hara Burke byl jedním ze sedmi dětí britského královského důstojníka Jamese Burkeho a Anne Louisy O'Harové. Vystudoval vojenskou akademii ve Woolwichi a v roce 1841 vstoupil do jezdeckého pluku rakouské armády. V roce 1848 se vrátil do Irska, kde byl přijat do řad královské irské policie. [1]

V roce 1853 byl přeložen do Melbourne jako inspektor. V policejní službě se osvědčil a v roce 1858 byl jmenován superintendantem v Castlemaine, Victoria.

Koncem 50. let 19. století začaly úřady státu Victorie organizovat velkou výpravu napříč Australským kontinentem. Burke v roce 1859 dostal pověření prozkoumat vnitrozemí Austrálie od Cooper Creeku ke Carpentarskému zálivu jako vedoucí této expedice.[1]

Popis cesty
Podrobnější informace naleznete v článku Burkeho a Willsova výprava.

S početnou expedicí se Burke vydal roku 1860 z Melbourne, za dva měsíce překročil řeku Darling u Meninde a poté pokračoval ke Cooper Creeku, kde zřídil základnu a ponechal zde část výpravy a zásob pro zpáteční cestu. Dále pokračovali pouze čtyři: Robert Burke, William Wills (1833 – 1861), John King (1839 – 1872) a Charley Gray. Se šesti velbloudy prošli rozlehlou poušť, pohoří McKinlay a podél řeky Flinders došli v únoru 1861 do Carpentarského zálivu. V tu dobu měli již minimální zásoby vody a potravin, proto se rozhodli ihned k pochodu zpět k Cooper Creeku. Vysílení hladem a žízní postupovali pouští jen velmi pomalu a když v dubnu dorazili k základně, zjistili, že jejich druhové krátce před tím základnu opustili a vzali s sebou většinu potravin. Vydali se na jih, ale krátce na to zemřel Charley Gray. Pro úplné vyčerpání 28. června 1861 na řece Cooper Creek zemřel i Burke s Willsem. Pouze John King se nakonec doplazil na dolní tok Cooper Creeku, kde ho zachránili domorodci. V září 1861 ho zde živého nalezla záchranná výprava. [1]Tyto záchranné akce už Burkemu nepomohly, zato prozkoumaly velkou část australského vnitrozemí. Ostatky Burkeho a Willse byly převezeny do Melbourne, kde byl 21. ledna 1863 uspořádán slavnostní pohřeb.[2]

Tragický osud výpravy je přisuzován její velmi špatné organizaci. Komise, která byla jmenována k přešetření všech okolností, v závěrečné zprávě poukázala na Burkeho chybná rozhodnutí a veřejností byl pokládán za hlavního viníka.[2]

Dílo

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert O'Hara Burke na anglické Wikipedii.

  1. GRÉZL, Jaromír; CODR, Milan. Přemožitelé času sv. 9. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Robert O'Hara Burke, s. 127–130.
  2. Robert O’Hara Burke - napříč Austrálií. HedvabnaStezka.cz [online]. 2011-10-23 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • Alan Moorehead: „Australskou divočinou“ Praha 1966, re. 1971

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.