Robert Collett

Robert Collett (2. prosince 1842 – 27. ledna 1913) byl norský zoolog, ředitel a kurátor Zoologického muzea při univerzitě v Oslu.[1] Amatérsky se zajímal také o fotografii.

Robert Collett
Narození2. prosince 1842
Christiania
Úmrtí27. ledna 1913 (ve věku 70 let)
Christiania
Místo pohřbeníhřbitov Vår Frelsers (od 1913)
Povolánízoolog, botanik a mořský biolog
RodičePeter Jonas Collett a Camilla Collett
PříbuzníAlf Collett (sourozenec)
Oceněníkomandér Řádu svatého Olafa
komtur Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Robert Collett se narodil v Christianii (nyní Oslo) v Norsku. Byl nejstarším dítětem profesora Petera Jonase Colletta (1813–1851) a Camilly Collettové (1813–95). Mezi jeho strýce matky patří Oscar a Henrik Wergeland a mezi jeho otcovské strýce patřil Peter Severin Steenstrup. Měl tři mladší bratry, včetně spisovatele a historika Alfa Colletta. Nikdy se neoženil.[2][3][4][5]

Navštěvoval latinskou školu v Lillehammeru a absolvoval zoologii na univerzitě v Oslu. Od roku 1864 byl kurátorem zoologického muzea v Oslu. V roce 1882 se stal jejím ředitelem a v roce 1885 byl jmenován profesorem. Pracoval s obratlovci, především s rybami. Popsal mnoho nových druhů ryb, pavouků a dalších organismů.[6][7]

Populární kniha Norges pattedyr (Norští savci), kterou napsal, byla o savcích žijících v Norsku. Tato kniha prý ovlivnila Charlese Eltona ke studiu periodických výkyvů v populacích zvířat. Eltonův výzkum, zejména arktických hlodavců, zpochybnil myšlenku, že v přírodě existuje rovnováha.[8]

Na jeho počest je připomínán ve vědeckých jménech dvou druhů plazů: Ctenotus colletti a Pseudechis colletti.[9]

Amatérský fotograf

Na mnoha svých cestách po Norsku pořídil Robert Collett celou řadu fotografií. Ve své knize „Norští ptáci“ je použito několik jeho snímků. Collett se nezajímal jen o fotografování květin a zvířat, přestože byl považován za největšího fotografa ptáků své doby. Zpětně je označován jako první norský ptačí fotograf. Také rád fotografoval lidí. Jeho fotografie ukazují jeho lásku k přírodě a lidem. Často byly obrázky také poznamenány studiem lidí a životním stylem – kulturními studiemi. Svou sbírku fotografií, 755 kopií, odkázal Norské ženské lékařské asociaci Norske Kvinners Sanitetsforening. Existuje také sbírka 550 fotopozitivů, kterou rodina Collettů věnovala Národní knihovně.

Galerie
  • Camilla Collett, 1893
  • Pět chlapců s rybářskými pruty stojícími s vykasanými kalhotami ve vodě při rybaření, 1880-1903, řeka Mesna, Lillehammer
  • Mesna, Vand
  • Mesnahullet
  • Mesnavand, Tør Granbusk
  • Thomas Jensen (1849–1936)
  • Robert Collett Kone
  • Robert Collett Sauer
  • Sommernatt ved Vardø
  • Stabursnæs, Porsangerfjord

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Collett na anglické Wikipedii.

  1. Arne Semb-Johansson. Robert Collett [online]. Norsk biografisk leksikon [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Robert Collett University of Oslo
  3. Sigurd Aa. AarnesKristin Ørjasæter. Jonas Collett - 2 [online]. Norsk biografisk leksikon [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Kristin Ørjasæter. Camilla Collett [online]. Norsk biografisk leksikon [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Terje Bratberg. Alf Collett, Jurist, Historiker, Genealog [online]. Norsk biografisk leksikon [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Collett, R. On a new Fish of the Genus Lycodes from the Pacific.. Proceedings of the Zoological Society of London. 1879, roč. 47, s. 381–382. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1096-3642.1879.tb02667.x. (anglicky)
  7. Store norske leksikon. Robert Collett. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
  8. Stenseth NC. The long-term study of voles, mice and lemmings: homage to Robert Collett. Trends Ecol. Evol.. 1995, roč. 10, čís. 12, s. 512. DOI 10.1016/s0169-5347(00)89218-6. PMID 21237126. (anglicky)
  9. Beolens, Bo; Watkins, Michael; Grayson, Michael (2011). The Eponym Dictionary of Reptiles. Baltimore: Johns Hopkins University Press. xiii + 296 s. ISBN 978-1-4214-0135-5. („Collett“, s. 56).

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.