Rezavec štětinatý

Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus) je fytopatogenní houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales).

Rezavec štětinatý
Rezavec štětinatý
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Podkmen(Agaricomycotina)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádkožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleďkožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rodrezavec (Inonotus)
Binomické jméno
Inonotus hispidus
(Bull.) P. Karst., (1880)
Synonyma
  • Boletus hirsutus
  • Boletus spongiosus
  • Boletus velutinus
  • Boletus villosus
  • Hemidiscia hispida
  • Inodermus hispidus
  • Inonotus hirsutus
  • Phaeolus endocrocinus
  • Phaeoporus hispidus
  • Polyporus endocrocinus
  • Polyporus hispidus
  • Polystictus hispidus
  • Xanthochrous hispidus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

INONHI [1]

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením Inonotus hispidus používáno více rozdílných názvů, například Boletus hirsutus nebo Phaeoporus hispidus.[2] [1]

České názvy

  • Rezavec štětinatý
  • Ryšavec srstnatý
Plodnice v řezu.

Zeměpisné rozšíření

Výskyt v Česku

Poměrně hojný.[3]

Popis

Plodnice vyrůstají v malých skupinách střechovitě nad sebou, na živých i tlejících kmenech a větvích listnatých stromů. Klobouk je mohutný, až 300 mm široký a 100 mm tlustý, plstnatě štětinatý. Plodnice jsou svrchu hnědočervená, později tmavá plst, ze spodu šedé póry, které po doteku ztmaví. [4] [3]

Hostitel

Listnaté stromy. Některé zdroje uvádí že patogen preferuje duby, platany, ořechy a jabloně,[4] další uvádí i jasany.[3]

Příznaky

  • bílá hniloba
  • plodnice
  • zmenšení listů
  • odumírání částí koruny

[4]

Možnost záměny

Jiné kožovkotvaré houby, ačkoliv velké štětinaté plodnice jsou velmi typické.

Význam

Nejedlý. Patogen způsobuje vážnou bílou hnilobu dřeva která snižuje bezpečnost v okolí dřeviny. Hrozí lámání větví i kmene.[L 1]

Biologie

Jednoleté plodnice (průměr 20-30cm) lze nelézt na kmeni nebo větvích, přetrvávají celou zimu až do jara. Hlavní vegetační období je od června do září.

Ekologie

Ovocné sady.

Šíření

Ranový parazit.

Ochrana rostlin

Prevence

Dezinfekce nástrojů, použít přípravek na ošetření ran (latex, stromový balzám).

Odkazy

Literatura

  1. HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997.

Reference

  1. EPPO, INONHI
  2. biolib.cz
  3. TEJKAL, Karel. [cit. 2013-08-01]. Dostupné online. (česky)[nedostupný zdroj]
  4. arboristika.sk

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.