Restorativní justice

Restorativní justice (také obnovující justice nebo obnovující spravedlnost) je koncept trestního soudnictví, který se zaměřuje spíše na obnovení (anglicky restoration) poměrů než na represi. V tomto konceptu ustupuje zájem na potrestání pachatele do pozadí, naopak je upřednostňováno aktivní zapojení obětí trestných činů do řízení, jsou zdůrazňována jejich práva a pachatelům se usnadňuje rozhodnutí převzít odpovědnost za své činy, napravit škody a obětem dát satisfakci za způsobenou újmu. Jde o odchylný koncept od klasického konceptu trestající (retributivní) justice, naopak jde o koncept, hnutí a moderní vizi trestněprávní politiky, která říká, že trestný čin primárně nenarušuje jen právní normy, ale též způsobuje újmu a narušuje mezilidské vztahy.

Je zde proto využívána hlavně probace a mediace. V samotném trestním řízení je pak umožněno trestní stíhání podmíněně na určitou zkušební dobu zastavit, pokud se obviněný přizná a nahradí způsobenou škodu,[1] anebo je především zastavit úplně, pokud obviněný s poškozeným uzavře tzv. narovnání.[2] Obětem je možno za určitých podmínek i ze strany státu finančně přispět.[3] A v oblasti trestů lze za projev restorativní justice vnímat trest obecně prospěšných prací.[4]

Reference

  1. § 307 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)
  2. § 309 tr. ř.
  3. Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů
  4. Restorativní justice pomáhá a spojuje [online]. Probační a mediační služba České republiky, 2018-04-30 [cit. 2020-01-16]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.