Reitingerův mlýn

Reitingerův mlýn ve Strýčicích u Radošovic v okrese České Budějovice je vodní mlýn, který stojí na Babickém potoce.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]

Reitingerův mlýn
Základní informace
Výstavbapřed 1827
Poloha
AdresaStrýčice č.p. 4, Radošovice, okres České Budějovice, Česko Česko
Souřadnice49°0′45,2″ s. š., 14°15′51,4″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky31521/3-5615 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Mlýn je ve Strýčicích doložen již ve 14. století. Je zakreslen na mapě Císařských povinných otisků z roku 1827. Po tři staletí patřil rodině Reitingerů, například v roce 1827 je uváděn jako vlastník Georg Reitinger.[1][p. 1]

Mlýn měl původně 1 české složení. Roku 1870 bylo zřízeno druhé složení s možností pohonu mlátičky umístěné ve dvoře. V roce 1872 bylo vystavěno jihovýchodní křídlo stájí s výměnkem, v roce 1888 severovýchodní křídlo se stodolou a kolnou. V roce 1889 byla budova s obytnou částí a mlýnicí zvýšena o patro a po roce 1890 byla instalována další mlýnská zařízení - stolice a výtah ke druhému složení.[1]

V roce 1904 bylo nahrazeno původní dřevěné obložení mlýnského náhonu kamenem a o rok později došlo k velké přestavbě celého pohonného systému na benzín. Roku 1911 nahradila spirální Francisova turbína vodní kolo.[1]

Roku 1930 byl do mlýna zaveden elektrický proud a osazen elektromotor. O pět let později byla k zařízení mlýnice přidána loupačka. V roce 1940 došlo k další rekonstrukci mlýnského zařízení - bylo zrušeno české složení, postavena druhá stolice a výtahy. V roce 1947 prošel celkovou rekonstrukcí a modernizací celého zařízení včetně dřevěných podlah. Byl při tom zničen na trámu vytesaný letopočet 1842, rok výstavby budovy.[1]

V roce 1951 byl zestátněn, mlel ale až do roku 1976.[1]

Popis

Mlýn je funkční, jeho turbína pohání malou vodní elektrárnu. Odtokový kanál za turbínovým domkem až k objektu stodoly je od roku 1990 zatrubněn, vtéká otvorem pod stodolu a za ní pokračuje opět kratším zatrubněným úsekem do přírodního toku potoka.[1]

Voda na vodní kolo vedla 100 metrů dlouhým náhonem z rybníka. Dochovala se spirální Francisova turbína od výrobce J. C. Bernard, Karlínská továrna na stroje, Praha z roku 1911.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. Památkový katalog uvádí jeho zánik a výstavbu nového mlýna na "zeleném drnu" v letech 1843-1845.

Reference

  1. Reitingerův mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Lukáš Racocha, 11.3.2014. [cit. 2021-12-08]. Dostupné online.
  2. Reitingerův mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000143041, rejstříkové číslo ÚSKP 31521/3-5615. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

  • Záboří na webu ČÚZK, Archivní mapy (1827)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.