Registrované partnerství na Kypru

Stejnopohlavní soužití v Evropě

     Stejnopohlavní manželství

     Registrované partnerství

     Neregistrované soužití

     Neuznáváno či neznámo

     Manželství striktně vymezeno jako svazek muže a ženy

V r. 2010 indikoval tajemník kyperského Ministerstva vnitra Lazaros Savvides, že by vláda měla začít zvažovat legalizaci stejnopohlavního manželství na ostrově.[1]

Toto následovalo oznámení ministryně vnitra Eleni Mavrou, že její úřad již zpracoval parlamentní návrh zákon o registrovaném partnerství, který považuje za přijatelnější cestu, než sňatek pro páry stejného pohlaví.[2] Vláda pak následně tento návrh podpořila.[3] V březnu téhož roku nově zvolený prezident Nicos Anastasiades a jeho vláda znovupotvrdili svoji podporu návrhu zákona.[4] V listopadu 2013 potvrdil ministr vnitra Socratis Hasikos, že návrh zůstane součástí vládní agendy, a že bude podroben přezkumu ze strany všech ministerstev. Hlasování parlamentu mělo proběhnout již v dubnu 2014.[5] Nicméně až do června 2014 se nestihl zákon ani předložit. Podle ministerského tajemníka Constantina Nicolaida měly být veškeré práce na návrhu dokončeny již v dubnu, což se ale nestalo.[6] Všechny politické strany obdržely kopii návrhu s žádostí o prostudování do druhého sjezdu v září. Hasikos nechtěl přejít k hlasování, dokud nebude mít jistotu, že návrh podpoří všechny politické strany.[7]

V březnu 2014 se představitel Kyperské pravoslavné církve arcibiskup Chrysostomos II. ostře vymezil proti veškerým snahám přiznat homosexuálním párům právo na registrované partnerství nebo na manželství a zurgoval všechny církve, aby zaujaly jednoznačný postoj proti homosexualitě a sekulárním vládám narušujícím "morální integritu" prostřednictvím přiznávání rovných práv homosexuálům: "Když kupříkladu vláda nelegalizuje jenom registrované partnerství, ale i "homosexuální manželství", pak by žádná církev neměla váhat nad odsouzením homosexuality.[8]

6. května 2015 přijala návrh zákona o registrovaném partnerství pro všechny, který párům žijícím v něm dává většinu práv a povinností plynoucích z manželství.[9] 6. června 2015 vládnoucí Demokratické shromáždění taktéž podpořilo zákon o registrovaném partnerství.[10][11] První čtení návrhu proběhlo 18. června 2015.[12] 1. července 2015 se parlament rozhodl přejmenovat navržený název právního rámce na registrované partnerské soužití.[13] Druhé čtení bylo záměrně naplánováno na 9. července, ale nakonec se odsunulo na podzim.[14] Druhé a třetí čtení návrhu proběhlo 26. listopadu 2015 se závěrečným hlasováním, kde byl přijat v poměru hlasů 39:12. 3 poslanci se zdrželi.[15][16] V promulgačním listu byl nový zákon publikován 9. prosince 2015 a ten samý den se stal také účinným.[17][18][19]

Statistiky

Zákony upravující homosexuální svazky na Kypru

     Manželství (pouze britští občané)

     Registrované partnerství

     Nerozeznáváno

     Nárazníková zóna OSN

Prvním registrované partnerství spolu uzavřely 29. ledna 2016 dvě ženy.[20] K prvnímu uzavřenému registrovanému partnerství se svatebním obřadem došlo 4. března 2016 mezi dvěma muži v hlavním městě Nikósie.[21]

Do 18. dubna 2016 uzavřelo registrované partnerství celkem 8 párů.[22][23]

Od ledna do října 2016 bylo sezdáno celkem 70 homosexuálních párů v zemi.[24]

Registrované partnerství je velmi populární i u heterosexuálních párů. Do srpna 2017 reprezentovaly heterosexuální páry 70 % všech uzavřených registrovaných partnerství. Homosexuálních párů bylo 30 %.[25]

Podle Eurobarometru 2006 souhlasilo s legalizací stejnopohlavního manželství pouze 14 % Kypřanů,[26] což byla tou dobou třetí nejnižší hodnota v rámci členských zemí EU (pouze v Litvě a Rumunsku byla ještě nižší). V roce 2015 se v Eurobarometru vyslovilo pro stejnopohlavní manželství 37 % respondentů, zatímco 56 % bylo proti.[27]

S registrovaným partnerstvím párů stejného pohlaví souhlasilo v anketě z roku 2014 53,3 % Kypřanů.[28]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Recognition of same-sex unions in Cyprus na anglické Wikipedii.

• LGBT práva na Kypru
• Stejnopohlavní soužití v Evropě