Rayonismus

Rayonismus (od francouzského Rayon – paprsek) neboli také lučismus je radikální avantgardní umělecký směr v Rusku kolem roku 1911, který představuje jeden z prvních projevů abstraktního malířství vůbec.

Historie

Vzniku rayonismu předcházela skupina avantgardních umělců Бубновый валет (založené roku 1910), která se poprvé představila na stejnojmenné výstavě na přelomu let 1910/1911 v Moskvě. Byla ovlivněna post-impresionismem , fauvismem a malbou Paula Cézanna, ale také tradicemi ruského Luboku a designem lidových hraček. Jejími členy byli David Burlyuk, Vladimir Burlyuk, Pjotr Končalowski, Aristarch Lentulov, Ilja Maškov. Na výstavě byli zastoupeni francouzští malíři Henri Le Fauconnier, André Lhote, Albert Gleizes a Jean Metzinger a také ruští malíři Michail Larionov, Natalia Gončarovová a Kazimir Malevič.

Vznik rayonismu iniciovaly přednášky italského futuristy Marinettiho v Moskvě. Rayonisté usilovali o umění přesahující abstrakci, čas i prostor, které by zároveň bouralo bariéry mezi umělcem a divákem. Zakladateli Rayonismu byli Natalia Gončarovová, Michail Fjodorovič Larionov a Michail Vasiljevič Le Dantu. Zvláštní vývoj směřující k prostorovému vjemu měl rayonismus v díle Sergeje Michailoviče Romanoviče.

Manifest Lučismu vydal Larionov roku 1912. První obrazy nového směru představili rayonisté na výstavě Oslí ocas roku 1912 a na výstavě Terč v březnu roku 1913 (Larionov, Gončarovová a Malevič). V červnu téhož roku vydali společný manifest Rayonistů a Futuristů.

Styl rayonismu

Podle Larionova a Gončarovové: " Styl rayonistické malby, kterou prosazujeme, představuje prostorové formy, které vznikají vzájemným křížením paprsků odražených od různých předmětů a zvolené vůlí umělce. Paprsek je na rayonistickém obrazu provizorně znázorněn barevnou linií. Skutečné objekty viditelné okem nemají v obrazu žádný význam - podstatou malby je kombinace barev, jejich sytost, vzájemný vztah barevných hmot, hloubka a struktury. Chceme-li malovat to, co vidíme, pak je třeba zachytit součet paprsků světla, které odrážejí předměty. Paprsky odražené od předmětu A se protnou s paprsky odraženými předmětem B a vytvoří v prostoru určitou formu, kterou vůle umělce oddělí. Je to podobné, jako když v rozpáleném vzduchu na poušti fata morgana zobrazí vzdálená města, jezera a oázy."[1]

Výstavy
  • 24.3.1912, Moskva: výstava Oslí ocas
  • 4.12.1912 Moskva: 4. výstava Unie mladých
  • 6.4. 1913 Moskva: výstava Terč
  • březen 1914 Moskva: 4. výstava Futuristů, Rayonistů, Primitivistů

Výstavy Terč se zúčastnili: M. Larionov, N. Gončarovová, Le Dantu, Nisimov, Bart, Viktor Bobrov, Marc Chagall, I. Larionov, Kazimir Malevič, Rogovin, Sagaydachny, Alexandr Ševčenko, Skuie, Jastřembský, Zdanevič.

Manifest Rayonistů a Futuristů

Byl vydán v červnu 1913 a jsou pod ním podepsáni: M. Larionov, N. Gončarovová, Le Dantu, T. Bogomazov, V. Lefkijevskij, S. Romanovič, K. Zdanevič, I. Larionov, V. Obolensky, M. Fabri, A. Ševčenko.[2]

  • Pobřeží, červený a modrý rayonismus M. Larionov, 1911
  • Sklo, M. Larionov, 1912
  • Kočky, N. Gončarovová 1913
  • Nokturno M. Larionov, 1914

Reference
  1. Natalia Gončarovová, Rayonists and Futurists: A Manifesto, 1913
  2. Cohen MA, 2004, s.285

Literatura
  • Milton A Cohen, Movement, Manifesto, Melee. The modernist group 1910-1914, Lexington Books 2004, ISBN 978-0-7391-0905-2
  • State Russian Museum, State Tretiakov Gallery, Ekaterina Cultural Foundation, The Knave of Diamonds in the Russian Avant-Garde. St. Petersburg: Palace Editions, 2004
  • Иньшаков А. Н. Ларионов и Малевич: лучизм и супрематизм // Н. Гончарова, М. Ларионов: Исследования и публикации. Сборник статей / Комиссия по изучению искусства авангарда 1910—1920-х гг.. — М.: Наука, 2001. — С. 3—21. — ISBN 5-02-022615-7
  • G. G. Pospelov, Bubnovii Valet / Knave of Diamonds, Moscow, 1990
  • M. Larionov, Rayonismus, Moskva: K a K, 1913

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.