Rapid Action Electronic

Rapid Action Electronic (Rapatronic) je označení pro vysokorychlostní fotoaparát, který navrhl Harold Edgerton ve 40. letech 20. století, když pracoval pro společnost EG&G. Fotoaparát byl schopen fotografovat s extrémně krátkými expozičními časy až 10 nanosekund.[1] To bylo nezbytné například při fotografování raných fází jaderných výbuchů. Byl vybaven magneto-optickou závěrkou a typická doba expozice byla 3 mikrosekundy. K tak krátkému času expozice poskytla dostatek světla samotná exploze bomby. Fotoaparáty Rapatronic se používaly až do roku 1962.

Sekvence fotografií atomového výbuchu v rámci operace Redwing - Mohawk nasnímané kamerou Rapatronic, 2. července 1956
Nukleární exploze nasnímaná rapatronickým fotoaparátem méně než 1 milisekundu po detonaci. Pořízeno během testovací série Tumbler-Snapper v Nevadě, 1952. Ohnivá koule má asi 20 metrů v průměru, výběžky v dolní části koule jsou známé jako „rope trick effect“.

Konstrukce a fungování

Vzhledem k požadované extrémně krátkému expozičnímu času 10 ns, bylo vyloučeno použití mechanické závěrky. Edgerton použil v kameře dva polarizační filtry a materiál měnící polarizaci světla v závislosti na magnetickém poli. Mezi dvěma polarizačními filtry, ležící k sobě navzájem v pravém úhlu (tj. zcela blokující přenos světla) umístil materiál umožňující Faradayův jev, tedy změnu polarizace světla v magnetickém poli. Magnetického pole způsobilo polarizaci světla, které prošlo přes první polarizátor, takže již není druhým filtrem zcela blokováno. Elektrické ovládání magnetického pole řídí expoziční doba s ohledem na film ve fotoaparátu.

V případě fotoaparátu Rapatronic, se magneto-optická závěrka skládala ze dvou vrstev křemenného skla (které dobře reaguje na silné magnetické pole[2]) oddělené polarizátory HN-23 Polaroid. Závěrka se systémem se nacházela uvnitř cívky elektromagnetu, který tvořilo několik smyček silného drátu. Cívka byla napájena pomocí impulsů ze sítě prostřednictvím vysokonapěťového kondenzátoru (např. 2 mikrofarady na 1000 voltů), jako výbojka se používal trigatron nebo tyratron. Krátký impuls vysokého napětí se použil k otáčení polarizace procházejícího světla. Systém „sklo - polarizátor - sklo“ propustil miliardtinu množství vstupujícího světla.

Pořízení sekvencí

Kamera Rapatronic může pořídit na film pouze jeden snímek. Aby se zaznamenaly různé fáze jaderného výbuchu, umísťovalo se v sadách až 12 jednotek. Jednotlivé kamery byly spuštěny v různých časech, které dohromady poskytly sekvence snímků fotografovaného jevu.

Odkazy

Reference
  1. EG&G the Company: 1947 Onwards [online]. Massachusettský technologický institut, 2009-11-28 [cit. 2009-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Archivovaná kopie. classiccameras-photography.blogspot.com [online]. [cit. 2013-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.