Rangwapithecus gordoni

Rangwapithecus gordoni
	Horní čelist Rangwapithecus gordoni
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	primáti (Primates);
Oddělení	úzkonosí (Catarrhini);
Čeleď	Proconsulidae;
Rod	Rangwapithecus; Andrews, 1974
Binomické jméno
	Rangwapithecus gordoni; Andrews, 1974
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rangwapithecus gordoni je druh vyhynulých úzkonosých primátů, žijících v časném miocénu (před 19 – 20 miliony let) v západní části dnešní Keni.[1][2]

Původně jej Peter Andrews roku 1974 popsal pod rodovým jménem Dryopithecus,[3] avšak po přezkoumání navrhl v roce 1978 vytvoření samostatného rodu, v té době ještě reprezentovaného dvěma druhy (Rangwapithecus gordoni a Rangwapithecus vancouveringi).[4] Terry Harrison pak v roce 1986 přesunul druhého jmenovaného zástupce do blízce příbuzného rodu Nyanzapithecus jako Nyanzapithecus vancouveringorum.[5] V současné době^[kdy?] je tedy rod Rangwapithecus zastoupen pouze jediným druhem s názvem Rangwapithecus gordoni.

Rangwapithecus je známý jen z několika nalezených úlomků čelistí, především z lokality Songhor. Jednalo se o středně velkého primáta, který mohl dosahovat hmotnosti až 15 kg. Patrně se značně podobal rodu Proconsul. Žil v korunách stromů tropického pralesa, kde se pohyboval po všech čtyřech končetinách. Na základě morfologie zubů se předpokládá, že na rozdíl od mnoha jiných miocenních primátů dával v potravě přednost listům před plody a ovocem.[6]

Reference

HARRISON, T. Late Oligocene to Middle Miocene Catarrhines from Afro-Arabia. In: HARTWIG, W. C. The Primate Fossil Record. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. Kapitola 19, s. 311–338.
HARRISON, T. Dendropithecoidea, Proconsuloidea and Hominoidea. In: WERDELIN, L.; SANDERS, W. J. Cenozoic Mammals of Africa. Berkeley: University of California Press, 2010. S. 429–469.
ANDREWS, P.J. New species of Dryopithecus from Kenya. Nature. 1974, roč. 249, s. 188–190.
ANDREWS, P.J. A revision of the Miocene Hominoidea of East Africa. Bulletin of the British Museum Geology Series. 1978, roč. 30, s. 85–225. Dostupné online.
HARRISON, T. New Fossil Anthropoids From the Middle Miocene of East Africa an Their Bearing on the Origin of the Oreopithecidae. American Journal of Physical Anthropology. 1986, roč. 71, s. 265–284.
TEAFORD, M. S., Ungar, P. S. Diet and the evolution of the earliest human ancestors. Proceedings of the National Academy of Sciences USA. 2000, roč. 97, s. 13 506 – 13 511.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] HARRISON, T. Late Oligocene to Middle Miocene Catarrhines from Afro-Arabia. In: HARTWIG, W. C. The Primate Fossil Record. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. Kapitola 19, s. 311–338.

[2] HARRISON, T. Dendropithecoidea, Proconsuloidea and Hominoidea. In: WERDELIN, L.; SANDERS, W. J. Cenozoic Mammals of Africa. Berkeley: University of California Press, 2010. S. 429–469.

[3] ANDREWS, P.J. New species of Dryopithecus from Kenya. Nature. 1974, roč. 249, s. 188–190.

[4] ANDREWS, P.J. A revision of the Miocene Hominoidea of East Africa. Bulletin of the British Museum Geology Series. 1978, roč. 30, s. 85–225. Dostupné online.

[5] HARRISON, T. New Fossil Anthropoids From the Middle Miocene of East Africa an Their Bearing on the Origin of the Oreopithecidae. American Journal of Physical Anthropology. 1986, roč. 71, s. 265–284.

[6] TEAFORD, M. S., Ungar, P. S. Diet and the evolution of the earliest human ancestors. Proceedings of the National Academy of Sciences USA. 2000, roč. 97, s. 13 506 – 13 511.