Estrelský pastevecký pes

Pochází z Portugalska z pohoří Serra da Estrela. Toto plemeno je známé již od středověku, je tedy velmi staré, dokonce patří mezi nejstarší plemena na Iberském poloostrově,[2] avšak jeho přesný původ se nedá zjistit. Pravděpodobně vznikl křížením se španělským mastinem. Hlavním využitím v oné době bylo hlídání stád ovcí před šelmami, jako jsou vlci nebo medvědi. Takové psí plemeno muselo být silné, zdatné, muselo dokázat ujít i desítky km a takový estrelský pastevecký pes skutečně je. Většina pastýřů svým psům dávala na krk speciální obojky s dlouhými hřeby, které vystupovaly směrem ven.[2] Důvodem bylo to, že vlci zabíjejí své kořisti protržením tepny v krku a před tím měl chránit tento obojek.

Přestože je plemeno tak staré, na veřejnosti se začne objevovat až v 19. století.[2]

Velký, silný pes s pevnou stavbou těla. Hlava je velká se silnými čelistmi. Ocas má bohatě osrstěný, vysoko nasazený, sahající až k hleznům, na konci je zlehka ohnutý. Jak již bylo napsáno, existují dvě varianty (dlouhosrstá a hladkosrstá), přičemž dlouhosrstá je častější. Srst je silná, hustá, dokonale izoluje před chladným počasím. Krycí srst je delší a tmavší než podsada. Vyskytuje se v různých odstínech plavé, vlkošedé a žluté, přípustné jsou i jednobarevné varianty s bílými znaky.

Váha
Psi: 40 – 50 kg
Feny: 30 – 40 kg

Estrelský pastevecký pes je silný, klidný a bystrý. Vyznačuje se sebevědomým chováním, budícím respekt. Je velmi inteligentní, ale možný chovatel musí být dominantní a měl by umět zacházet s velkými a dominantními psy. Naproti tomu estrelský pastevecký pes není nevděčný; je bezmezně oddán své rodině a chrání ji za každou cenu. Vůči cizím není agresivní, ale je odtažitý a ostražitý, vždy připravený bránit majetek. Má rád děti a je velmi nedůvěřivý k cizím lidem. Toto psí plemeno je také obecně známé i svojí láskou k vodě, díky které by se dalo přirovnat k retrívrům.

Dříve se používal hlavně jako ochránce stád. Dnes je to hlavně hlídací pes, občas se využívá jako tažný pes. V Portugalsku se využívají i jako služební psi. Dále se pak využívá k lovu divokých prasat, vlků a vysoké zvěře. Je to také výborný společník.

Estrelský pastevecký pes potřebuje mnoho pohybu a prostoru. V našich podmínkách nepotřebují žádné zvláštní ubytování, srst ho ochrání před chladem i jiným nepříznivým počasím. Srst je samočisticí, takže při zašpinění stačí nechat zaschnout a pak lehce vyčesat. V období línání (na jaře a na podzim) je samozřejmě nutné vyčesávat častěji.
Je to poměrně zdravé plemeno, ale jako většina molossoidních psů může trpět dysplazií kyčelního kloubu, kterou většinou způsobuje veliká zátěž na kyčelní klouby. Nejčastěji se jedná o to, že ve štěněcím období měl pes příliš pohybu nebo je dospělý pes obézní. Jedinci s tímto onemocněním jsou vyřazení z chovu, i když průkaz původu jim zůstává.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Estrelský pastevecký pes na Wikimedia Commons