Radošov (246 m)

Ves Radošov s tvrzí, která na kopci podle pověsti stávala, zanikla nejpozději v 1. polovině 13. století. Uvažuje se, že obyvatelé odešlí z Radošova se podíleli na založení slovenské vsi Radošovce (území při obou stranách hranice tehdy leželo v Lucké provincii), a lze hledat souvislost také mezi jejím zánikem a vznikem obce Hroznová Lhota, která je doložena od roku 1447. Náznaky pozůstatků osady lze nalézt na severovýchodním a východním úpatí kopce Radošova, písemně však doložena není. Název Radošov vznikl odvozením od osobního jména Radoš.

V 18. století stál na vrcholu kopce ovčín, na jehož místě byl v roce 1757 postaven klasicistní statek. Byl zničen při přechodu fronty dubnu 1945, když z něj po dva týdny trvajících bojích zůstaly jen ruiny a jeho majitelé se zachránili nočním útěkem přes Svatý Antonínek k příbuzným do Ostrožské Lhoty. Úmysl kněze Antonína Šuránka zbudovat na Radošově pomník padlým vojákům rumunské armády sice vzbudil velký zájem rumunského vojenského atašé v Praze, neshledal se však s pochopením představitelů nastupujícího komunistického režimu, kteří si na místě dovedli představit nejvýše památník Rudé armádě, jejíž příslušníci však na Radošově vůbec nebojovali.[1] V současnosti v místě působí Občanské sdružení pro obnovu Radošovského dvora, jehož členové v letech 2008–2009 odkryli základy budov, obnovili 300 let starou studnu a mají v úmyslu zbudovat na Radošově a ekofarmu s chovem ovcí, koz a vietnamských prasat.[2] V květnu 2014 zde otevřeli 15 metrů vysokou volně přístupnou rozhlednu, kterou navrhla hodonínská architektka Regína Kubrická ve spolupráci s projekční a statickou firmou J2L CONSULT.[3]