Radnice (Nový Bor)

Budova čp. 1 na náměstí Míru v Novém Boru byla původně barokní sýpkou panského dvora ve zdejší osadě, náležející od roku 1710 k sloupskému panství Kinských. První písemná zmínka o existenci sýpky je z roku 1751.[3]O šest let později, v roce 1757, císařovna Marie Terezie na žádost hraběte Josefa Jana Maxmiliána Kinského (1705–1780) udělila osadě Bor (Heyda, později Haida) s pouhými 21 domy statut tržního poddanského městečka.

Původně samostatně stojící objekt sýpky byl poté včleněn do prostoru nově vznikajícího náměstí. V prvních letech rozvoje města budova sýpky částečně sloužila i k bydlení. Představitelé města budovu sýpky koupili od majitelů panství v roce 1821 a nechali ji přestavět na radnici.[4] V letech 1849–1850 byl objekt opět upraven, aby mohl sloužit jako sídlo okresního soudu a berního, pozemkového a celního úřadu.[3] Mezi roky 1875 až 1904 byla v budově radnice městská spořitelna a od roku 1893 i městské muzeum. Funkci radnice pro Nový Bor a sousední Arnultovice začala budova ve skutečnosti plnit až od roku 1942.[3]

Portál hlavního vstupu do budovy

Po druhé světové válce bylo mezi roky 1949 až 1960 v budově radnice napřed sídlo okresního národního výboru a posléze městského národního výboru. V letech 1996 až 1997 prošla budova jako sídlo městského úřadu velkými úpravami.[3]

Novoborská radnice je spojena i s jednou z neblahých událostí, k nimž došlo na území Československa krátce po osvobození v květnu roku 1945. Dne 2. června 1945 bylo na novoborském náměstí u zdi radnice bez předchozího soudu zastřeleno osm německých mužů a žen z Nového Boru, Sloupu a Janova. Popravu německých občanů navzdory nesouhlasu představitelů města vykonali vojáci ze 47. pluku Československé armády na rozkaz svého velitele podplukovníka Josefa Sekáče.[5]

Původně barokní sýpka a pozdější radnice je obdélná zděná dvoupatrová budova s mansardovou střechou. Na hlavním průčelí, obráceném na jihovýchod, je celkem třináct okenních os.[4] Radniční okna mají ostění, v prvním patře s nadokenními římsami. Hlavní vstupní portál s pilastry a rozeklaným štítem je nahoře doplněn rokokovou kartuší se znakem města. Některé prostory v přízemí jsou zaklenuté, ostatní místnosti v budově mají stropy ploché. Vstupní prostor za portálem má trámový strop. Levá část chodby, která v přízemí prochází napříč budovou, má křížové klenby, v pravé části chodby jsou klenební pásy a klenby plackové. Prostory obřadní síně jsou klenuty valeně.[3]

Pozoruhodnou součástí objektu jsou podzemní sklepení. Barokní sklepy jsou rozčleněny na osm částí ve třech výškových úrovních. Tři z těchto místností jsou přímo vysekány v pískovcovém skalním masívu. Nejzazší sklepní místnost je kruhová s klenutým stropem a původně sloužila jako podzemní mlýnice. Ve stropě této místnosti se zachoval kruhový otvor, který sloužil pro nasypání obilí do mlýnice.[3]